Hlas lidu, hlas boží – aktualizováno

Článků, které v době Koronaviru vycházejí o problémech pivovarů, asi už většina z vás přečetla víc než dost.
Tím bych vás nechtěl zatěžovat, všichni víme, že zavřené hospody prodělávají víc než vydělá alternativní prodej z takzvaných žíznivých oken do Pet lahví.
Nechci zde ani rozebírat vliv Pet lahví na životní prostředí, stáčet pivo do skla je finančně nákladné a většina malých pivovarů říká, že na to nemá finance.
Jestli tomu tak je nebo se jim do této investice jenom nechce, nemohu objektivně posoudit, do jejich účetnictví nevidím.
Co ale vidím, jsou účty za posezení u piva. A ve většině případů to nejsou malé částky, někdy mám dokonce pocit, že pivovary mezi sebou soutěží, kdo bude dražší. Zvláště u nově vznikajících pivovarů se v poslední době nestačím divit, na jakých cenách začínají.
Dvanáctku za padesát korun nechci akceptovat ani od zavedených pivovarů s mnoha diplomy na zdi, speciál za 80 korun nechci akceptovat ani od zkušeného Martina Matušky, natož od ne tolik zkušeného Adama Matušky (syn).
Ale kdybych byl jediný voják v boji proti vysokým cenám, ani bych nepsal tento článek, nejsem však sám.
Zajímal by mě i váš názor na vysoké ceny ve většině minipivovarech, zatím sem dávám názory čtenářů pod jedním z mnoha článků na toto téma.
S pozdravem
Václav Švihlík
Screenshot_20200402-183627_1 Screenshot_20200402-182823_1 Screenshot_20200402-182954_1 Screenshot_20200402-183336_1 Screenshot_20200402-183508_1

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “Hlas lidu, hlas boží – aktualizováno

  1. Právě v době, kdy jsem posílal Martinovi tento článek, zemřel Radek Haupt, v létě by mu bylo 45 let. Provozoval pivní bar v Praze u Masarykova nádraží a jeho ceny byly až na pár předražených ip a ejlů, příznivé. Jeho domácím pivem byl Hrádek Slavičín, ostatní pivovary se střídaly a skoro vždy jsem tam našel něco dobrého za slušnou cenu. Znali jste někdo tento podnik? Klidně můžete napsat své zážitky z tohoto pivního baru, rád si to přečtu. Odpočívej v pokoji Radku…

  2. Podle mě naprosto zbytečné a hašteřivé téma. Protože existuje příliš mnoho důvodů, proč si lidé něco kupují nebo nekupují za nějakou cenu. Každý člověk má jiné preference, jiné možnosti, jiný vztah k danému zboží a zboží má pro něj různou užitnou hodnotu. Proto těžko může diskuze o tom, proč někdo něco kupuje nebo nekupuje, přinést nějaký lepší výsledek než „co člověk, to názor“. To je jako se ptát proč lidé jezdí na dovolenou do určitých destinací a proč raději nejezdí jinam.

    Trh je svobodný, ceny si každý může stanovit jaké chce a je to jeho věc. A každý pivař, pro kterého je pivo něčím více než jen Radkem, Plzní a Ostravarem, si musí sám prozkoumat pivovarský trh a zjistit, co pro něj cenu má, a co ne. Stejně, jako když si kupuje třeba tričko. Někdo si koupí za kilo, někdo za čtyři. Já osobně si klidně připlatím k těm čtyřiceti korunám za kvalitní minipivo, kterého popíjím pravidelně ve větším množství. Nejčastěji však platím méně, protože piju Starobělské, Krmelínské, Rohana a další. Pokud je zvláštní příležitost, připlatím si více za zajímavý speciál nebo za kvalitní lahváček z pivotéky, třeba něco od De Molenu za 100-180 Kč, ovšem jen občas, mám omezenější rozpočet. Když se ovšem vyskytne mimořádná příležitost, jako třeba Cantillon Geuze čepovaný u Oráče za 160 Kč malé, rád si jedno dám a podpořím investici do bečky. Někdy vezmeme s kámošem i nějakého barikovaného lahváčka za tři stovky napůl. Pokud se jedná o honosnější české pivovary s restauracemi, kde stojí pivo k těm padesáti korunám, tam se rozhoduji podle chuti piva, která někdy může být celkem nezajímavá a klidně ji přebije Starobělské za polovinu. Pokud ovšem přijedu do pivovaru, který ještě neznám, dám si pivo vždy. K čemu mám cenový odpor jsou sedmičkové láhve lokálních pivovarů za 120 Kč, které vzhledem ke kvalitě piva jsou už na mě předražené, jejich pivo je obvykle dostupné i někde na čepu levněji, takže nemá smysl pro mě to kupovat. Domnívám se, že tato piva se uplatní spíše jako dárky pro někoho, protože působí asi nezvyklým dojmem v té sedmičce.

    Samozřejmě výše uvedené neplatí pro někoho, pro koho je pivo jen tradiční doplněk tradiční návštěvy hospody a na jeho vnitřním obsahu mu zvlášť nezáleží. Tam se dá pochopit, že do něj nehodlá investovat nic moc navíc než je nutné, když žádané uhašení žízně a mírnou intoxikaci mu poskytne i levnější pivo nejdále v hospodě o u ulici vedle.

    Zkrátka každý máme své koníčky a vybíráme si, do které oblasti investovat volnou část rozpočtu, pokud nám to finance dovolí.

    • Ano, zbytečné a hašteřivé téma. Ale proč ne? Žijeme ve svobodné době, nepotřebuju mít od Vás razítko, že to smím publikovat. Smiřte se s tím.

  3. můj názor je asi takový – ležák je pro mně něco jako „lidový nápoj“, u kterého si chci vychutnat jeho stabilní a vyváženou chuť, žádné extravagance v něm mně nazajímají, očekávám od něj slušou pitelnost, dobré provázání sladové a chmelové složky, prostě ať tam nic chuťově neruší, nejsem vyložený žebrák, ale více než 40 korun za něj tak nějak z principu odmítám dávat. Když to jde v Medlešicich za 19 korun, ve Staré Bělé za 22, v Chotěboři do 25 atd. tak si myslím, že 29 kč je tak nějak férová nabídka pro obě strany výčepního pultu. Občas chodím na Beskydský ležák do Marné Slávy v Porubě, tam stojí 33 kč, když jdu na trek do Beskyd, tak vždy končíme v Ostravici v Beskydském pivovárku, kde ho valí za 39, cenu samozřejmě akceptuji, ale očekával bych přímo u komína lepší cenovou hladinu. U svrchně kvašených piv je to složitější, tam ten rozptyl chutí a cen je ohromný, dá se koupit navoněná bída za 80 korun, ale také skvělá IPA za 35 (Stará Bělá), u svrchně kvašených piv chodím v podstatě jen na jistotu, kde vím, kdo to vařil a co od toho mám čekat – na dvou příkladech to prezentuji – předražené a ne úplně dobře chuťově vyvážené ejly od Hopy Dogu mně nezajímají, tomu pivovaru se ze zásady vyhýbám, ale zase vždy rád ochutnám cokoliv do Dejfa, a v podstatě za jakoukoliv cenu…., obecně kteroukoliv IPU do 49 korun beru jako férovou cenu, to co je navíc, už musí být něčím fakt vyjímečné :-), dodnes vzpomínám na nezapomenutelný zážitek, když jsem ochunal v Opavě v Nové Sladovně jejich Apricot IPU, to byla totální chuťová nirvána, tuším že byla za 44 :-)

  4. Tady měly být ještě názory toho lidu, právě ty mě inspirovaly k napsání tohoto článku, bez nich článek ztrácí smysl. Prosím Martine o doplnění. Díky

    • No, diskuze na Seznamu bych nepovažoval úplně za obrázek „lidu“, spíše jisté „elitní kategorie“ lidu:-))

Napsat komentář k adasda@dada.da Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>