Dnes už i poučený laik má alespoň ponětí, co to znamená EPM.

Kdysi to tak nebývalo. Stupně EPM nebo škály Plato považovali neinformovaní jedinci za procenta alkoholu, ti nápaditější dokonce hlásali teorii, že jde o lom světla v pivní tekutině.

Extrakt původní mladiny má obecně vliv na obsah alkoholu. Čím je mladina hustší, tím víc může růst síla následného piva při kvašení. Normálně platí, že dvanáctka má kolem 5% alkoholu. Někdy méně, někdy více. Stejně tak obsah alkoholu ve čtrnáctce se může pohybovat kolem 6%. Desítky mívají alkoholu zhruba 3,5 – 4%.

To vše za ideálního stavu.

Délka a tím pádem i intenzita kvašení se však může upravit.

V Dánsku se vaří pivo Hvid Öl, což je reálná 14°, která má však alkoholické parametry takové válečné šestky (kolem 2%). Udělá se silná mladina a pak se rapidně zkrátí kvašení.

S opačným případem jsem se setkal před pár dny v Kurníkšopě. Pil jsem tam luhačovické Dessert Ale, což byla desítka s překvapivými 5,4% alkoholu. Dobrý chyták pro uvědomělé pivaře, kteří konzumují umírněně. Ti by se docela divili, jak s nimi mohou 4 desítky zamávat….

Hutná nízkoalkoholická piva mohou rozšířit sortiment . Naopak hodně prokvašená piva s nižším EPM jsou nevyzpytatelná.

A ještě jedna věc. Prý, když se pivo hodně prokvasí bývá to na úkor přirozeného CO 2.

To jsem kdysi zaregistroval u Freudova piva z Příbora.