Když před léty čeští lékaři pod vedením jednoho pološíleného (celošíleného) rentgenologa vyhrožovali, že jestliže jim nezvýší vláda jejich platy o 100% odejdou pracovat do sousedního Německa, dobře jsem se bavil.

Jednak tolik volných míst tam pro naše rebely pod Hippokratovou přísahou nebylo a pak jsem nevěřil v jejich jazykové znalosti, které by v oné zemi uplatili. S latinou a angličtinou by si nevystačili. Možná v hospodě či v krámě by jim to časem šlo, ale komunikovat v odborné němčině s německými kolegy a hlavně s pacienty je oříšek nejen tvrdý, ale i vrcholně zodpovědný.

Nakonec celá trapná bublina praskla a zbylo z ní jen neuvěřitelné heslo: Náš exodus – váš exitus (Unsere Exodus – seine/ihre Exitus), po jehož uveřejnění jsem si s hrůzou uvědomil, že u nás už je možné vše.

Jazyková bariéra ale může být na škodu i v jiných běžných oborech lidské činnosti.

Onehdy jsem v ostravské tramvaji MHD zaregistroval náborový leták DPO. Nabízí atraktivní práci s lidmi, pružnou pracovní dobu umožňující plnohodnotný rodinný život, spoustu benefitů a zejména slušné finanční ohodnocení.

Tento leták je přeložen i do ukrajinštiny.

Vzpomněl jsem si na veselý zážitek ze začátku letošních prázdnin.

Po návštěvě kolegy Bendy jsme cestovali z obce Horní Dubenky  do Telče s přestupem v Batelově. Autobus řídil Ukrajinec. Netroufám si hodnotit jeho šoférské umění, nicméně nás bezpečně dovezl do Batelova.

Jeho omezené znalosti českého jazyka však způsobily, že nastupující babičce vystavil namísto požadované 24 hodinové regionální jízdenky doklad, se kterým mohla po celý pracovní týden cestovat z Batelova do Počátků, což jí bylo samozřejmě k ničemu a snažila se nám v zoufalství onu jízdenku se slevou prodat.

Navíc řidič-cizinec ve své nezkušenosti nerespektoval fakt, že v Batelově existují na místní točně stanice výstupní a nástupní zvlášť. Tím pádem vyklopil cestující na výstupní zastávce a na té nástupní nezastavil.

Paradoxně tak ujel svému cestujícímu krajanovi, který za ujíždějícím dopravním prostředkem hulákal nadávky ve svém a nejspíš i v ruském jazyce, z nichž ty nejjemnější byly zřejmě „svoloč“ a „durak“.

Místní spolucestující na zastávce se jej snažili uklidnit, když mu vysvětlovali, že se dotyčný řidič ještě vrátí, poté, co se otočí na lokální železniční stanici, což se pochopitelně nestalo.

Abychom předešli podobným nedorozuměním, učme se cizí jazyky!

Pokusy o vytvoření jednotného mezinárodního jazyka selhávají ( Komenský – Monoglottia,  Zamenhof – Esperanto) a anglicky ve světě se nemluví všude.

Začněte třeba s označením piva: Piwo, beer, bier, biére, birra, bere, bir, labiera, cerveza, cerveja, ceres, öl, olut, alus, garižur, bubra, ludi….