Do tzv. „Jugošky“ jsem v časech její existence nejezdil.

Jugoslávie byla v 70. a 80. letech považována za západ, ačkoliv v ní bylo socialistické zřízení. 

Pohřbu jihoslovanského vůdce Josipa Broz Tita, který zemřel 20. května 1980 se zúčastnili stovky světových státníků, šlechticů a lídrů. Pak ještě tato země pár let prosperovala, i když už se začaly projevovat národnostní třenice.

Nelítostná občanská válka trvala několik let. Nejčastěji si vzpomeneme na nenávistný boj Srbů proti Chorvatům.

Samozvaná srbská armáda vtrhla v roce 1991 do slovinské Lublaně, kde však narazila na barikády vytvořené z převrácených tramvají a tvrdý odpor místního obyvatelstva. Po pár dnech to vzdala.

Od té doby se samostatné Slovinsko vyvíjelo z bývalých jugoslávských republik nejlépe. Jakoby nechtělo mít se svými bývalými balkánskými bratry nic společného. Mimo jiné bylo snad jediným postkomunistickým státem, jehož občané nepotřebovali k návštěvě USA vízum.

V roce 2003 měl jsem možnost tuto zemi navštívit. Projel jsem tam pár pivovarů a strávil dvě noci poblíž jezera Bled. Celkem dobrý turistický zážitek.

Nějak jsem doposud nezaregistroval, že ve Slovinsku se pěstuje také chmel.

Až jsem před pár dny objevil na kurníkšopácké pípě 12° ležák Dragon Gem.

Toto pivo bylo uvařeno ve spolupráci hradeckého pivovaru Klenot s chorvatským podnikem Zmajska Pivovara. Při výrobě bylo použito slovinského chmele.

Mohu konstatovat, že mne Dračí Klenot oslovil. Upoutala mne již lahodná, přitom stále pivní vůně. Dragon Gem měl uměřenou hořkost, jasný sladový základ a klasické ležákové doznívání. Velice vydařený kousek.

Měl jsem chuť na další, leč nakonec jsem zaexperimentoval a dal si Rohana. První napití mne dosti udivilo. Můj jinak oblíbený mok chutnal najednou velice prvoplánově a dokonce mi chvilku připadalo, že v něm cítím zárodky diacetylu.

Nakonec jsem se chuťově přetransformoval a už jsem byl s Rohanem opět kamarád.

Myslím, že slovanská kooperace, jako bylo uvaření piva Dragon Gem má svou budoucnost.