Po debaklu v Jindřichově Hradci to chtělo nějakou pivní vzpruhu. Tak jsem zamířil do Třeboně.

Městečko malebné, až místy kýčovité. Nicméně proti chátrajícímu JH živé a pulsující.

Již kousek od autobusového nádraží jsme narazili na hospodu U Tyršáku, kde k mé velké radosti měli na čepu pivo Hofmistr 12°z pivovárku ve Stráži nad Nežárkou.

Prvý vjem celkem hořký, vzápětí se však rozvinula harmonická lahodnost. Prostě mok, který je sám o sobě chutný, ale ničím nevyčnívá a nechá konzumenta degustačně dotvořit…

Na hlavním třeboňském náměstí se nalézá jedna restaurace vedle druhé. Každá má krásný historický interiér (renesance, baroko) a rušnou předzahrádku. Plno cizinců a čilý ruch. S radostí jsem zaregistroval přítomnost piva Březí Koza z Vlachova Březí. Nádherně hořká 11° i 12°Jsem rád, že si i malé značky našly cestu na masovější trh. A vypadá, že jsou tam poměrně úspěšné.

Pivovar Regent je nádherný, rušný, leč jeho pivo mi už dlouho nechutná. Připadá mi to jako připálený pastér. Kupodivu mne neoslovil ani jeho kvasničák. Místní terasa měla krásnou hučící atmosféru, jakou správná česká hospoda má mít, avšak osobně bych si přál, aby se na tomto místě vrátil čas tak minimálně o 40 let. Je zajímavé, že některé klasické značky (Poutník, Ferdinand, Novopacké) si zachovaly svůj charakter, zatímco jiné chuťově upadly (Gambrinus, Žatec, Svijany).

Těšil jsem se na vyhlášené třeboňské kapří hranolky. Pamatuji si dobře, jak jsem je ochutnal někdy v roce 2023. Vypadalo to jako normální bramborové hranolky, křupavé a vysmahlé s příchutí česneku a dokonce i s přídavkem medu. A ta chuť! Radost vzpomínat.

Avšak ty kapří hranolky, které jsem si za drahé peníze ( 260 Kč bez přílohy) objednal teď v hotelu Bílý Beránek s těmi původními neměly nic společného. Byly to namarinované tyčinky z kapra sice bez kostí, zato s kůží a chuťově nic moc. Navíc jak vychladly nedaly se skoro vůbec pozřít. Kupodivu i internet mi ukázal recepty, které tomu, co jsme dostali pod oním názvem v Třeboni byly dost podobné. Kam se poděla ta pochoutka z roku 2003? Asi si ji budu muset nějak připravit sám.

V další stylové historické knajpě jsem si dal Bakaláře a pak jsem už jen dolaďoval své dojmy ze Stráže a z Vlachova Březí. Opravdu tyto značky se povedly….

Druhý den v Jihlavě jsem se bohužel minul s majitelem jihlavského minipivovaru U Sudu, kde bohužel měli dovolenou, kterou však na rozdíl od Smetany v JH, řádně uvedli na svých stránkách.

Pivovarská hospůdky Ježek je nádherná. V roce 1859 se místní pivovarníci domluvili na zrušení čtyř jihlavských pivovarů a stavbě nového moderního podniku, který slouží dodnes.

Někdy v 90. letech pivovar zakoupil jistý Rakušák, který v něm vařil sladkou sračku Zwettler. Nyní je naštěstí vše tak, jak má být.

Přes poledne pivovarská zahrádka hučela. Chutná meníčka jen svištěla a povětšinou brigádnický personál měl docela napilno.

Jen mne konsternovalo, že převážná strávníků konzumovala nealkoholické nápoje.

Ta doba jde skutečně do prdele….