Bratrstvo Chmelové Šišky

B.CH.Š. je volné nezávislé sdružení milovníků poctivého piva. Jeho historie sahá až do roku 1982. Členové B.Ch.Š. jsou lidé, jimž učaroval pěnivý mok ve všech jeho verzích a podobách. V hektické a destruktivní době globalizace a urychlování technických postupů B.Ch.Š. podporuje a propaguje pivovary, které, alespoň v rámci možností zachovávají klasické metody vaření piva a naopak všemi dostupnými prostředky bojuje proti rušení tradičních provozoven nebo proti jejich uchvácení zahraničními monopoly. Stejně tak nesmiřitelně brojí proti prznění piva přímo ve výčepech a snaží se vychovávat pravověrné i domnělé pivaře na cestě k dalšímu sebevzdělávání a sebezdokonalování. Členem B.Ch.Š. se může stát jakýkoliv občan bez ohledu na věk, vzdělání, náboženskou či politickou příslušnost, pohlaví a sexuální orientaci. Nezletilí konzumují pivo na vlastní riziko. Jedinou podmínkou členství je zřeknutí se nadnárodních a zneužitých pivních značek, které jsou vyráběny v rozporu se „zákonem nejvyšší čistoty“ (Reinheitgebots 1516), kdy dochází již při výrobě k nepřijatelným procesům jako např. nařeďování roztoku na požadovanou stupňovitost (HGB), urychlování kvašení a zrání v CK tancích, devastující pasterizace, přidávání barviv, stabilizátorů, ochucovadel či konzervantů atd. V naší vlasti je v současnosti celá řada středních a zejména malých pivovárků, které si zaslouží naši pozornost, podporu a ochranu. Bratrstvo usiluje o alespoň dílčí návrat k pestré mapě českých pivovarů z doby těsně před 1. světovou válkou nebo alespoň z První republiky. Každý, i sebemenší pivovar je v naší společnosti platný a užitečný. B.Ch.Š. se rovněž zasazuje o žádoucí narovnání dodavatelsko-odběratelských vztahů a o renesanci řemeslné hrdosti. Pivo v českých zemích není pouhým alkoholickým nápojem, ale živoucí tradicí, národním odkazem, němým, leč pozorným svědkem našich dějin a v neposlední řadě též po věky hledaným elixírem zdraví a čiré radosti.

 

 

Historie B.Ch.Š.

Vše začalo již v červnu 1982, kdy se současný předseda B.Ch.Š. Martin Jarošek s hrůzou dočetl, že tehdejší ČSSR je ve spotřebě piva na osobu na ostudném 4. místě na světě. (Roku 1988 si polepšilo o jednu příčku za NSR a NDR). Vznikl tak pivní klub, kde se každý člen zavázal vypít denně alespoň dva půllitry piva. Z vlasteneckých důvodů tak musel pochopitelně činit pouze na území své vlasti. Asi po dvou letech bylo na schůzi U Rady předsednictvem odsouhlaseno zvýšení tohoto množství na dvojnásobek. Zhruba ve stejné době však došlo k hanebnému plošnému zdražení piva zhruba o 70-80% a tak mnozí bratři i sestry z důvodů ekonomického tlaku rezignovali na své nové závazky, v některých případech dokonce na samotné členství v B.Ch.Š. Činnost Bratrstva byla tenkrát omezena na příležitostná setkání skalních členů a rozesílání blahopřejných pohlednic jubilujícím pivovarům.

Po roce 1989 se otevřely i pro B.Ch.Š. nové možnosti. Členové klubu shromažďovali podpisy pro vznik Strany přátel piva a vzkvetla naděje na plošné zlepšení pivní situace v ČSSR. Po rozdělení federace roku 1993 dosáhla konečně nově vzniklá Česká Republika první příčky v roční spotřebě „per capita“ v celém světě. Toto číslo (kolem 160 l na osobu a rok) si země s menšími výkyvy udržuje dodnes. I při zjevné euforii si vedení B.Ch.Š. brzy uvědomilo některé nové problémy tehdejší doby. Začalo nepochopitelné uzavírání některých tradičních pivovarů a celoplošně došlo k nežádoucím změnám technologických postupů při vaření i čepování piva (CK tanky, necitlivá pasterizace sudového piva, excesivní zneužívání CO2 atd).

Na druhé straně počala vznikat řada do té doby neznámých mini a mikropivovarů, které počaly vyrábět piva, která udržují odedávnou kvalitu českého patriotického moku. Předseda B.Ch.Š. Martin Jarošek počal spolupracovat s časopisem Pivní Kurýr a snažil se navázat spolupráci s jinými nezávislými kluby v republice. Bohužel společenská situace v ČR ještě nedozrála k vytvoření smysluplné infrastruktury vlastenecké pivní ligy. Dnes je Bratrstvo Chmelové šišky nezávislou organizací milovníků Pravého Piva u nás i v dalekém zahraničí.

 

 

 Aktivity B.Ch.Š :

 V současnosti se B.Ch.Š zajímá především o malé a střední nezávislé pivovary udržující tradiční výrobu piva, mapuje však též celkovou pivní situaci v republice. Předseda Bratrstva Martin Jarošek cestuje intenzivně po světě a ochutnává nové, pro Čechy často takřka neznámé a exotické pivní značky. Populární aktivitou B.Ch.Š. jsou tzv. pivní mise, kdy určitý počet členů podnikne několikadenní pivní výlet po vlasti i zahraničí. Nejpamátnější z těchto iniciativ byl výlet do Velké Británie roku 1997 kdy došlo k osobnímu navázání kontaktu s britskou spotřebitelskou organizací CAMRA. Jinak zhruba jedenkrát za rok je pořádán tzv. „pivní stok B.Ch.Š“, který probíhá na bázi výroční schůze. Rozebírají se čerstvé pivní zážitky jednotlivých členů a diskutuje se o činnosti a budoucích aktivitách Bratrstva. Příležitostně je akce pojata tématicky – Vzpomínka na rok 1982 kdy je pivo za 3 koruny a v hospodě proběhne kontrola občanských průkazů, soutěž Jak znáte Rychlé Šípy, Babylonský večer, kdy je zakázáno hovořit česky atd. jednou za čas je uspořádán i Den Chmelové Šišky, kdy je čepování několika málo známých leč chutných druhů piva též doprovázeno alternativním kulturním programem.

 

 

Pivní literatura B.Ch.Š:

 Zakládající předseda Bratrstva vydal koncem roku 2002 svou první pivní knihu Pivní labyrint světa a ráj srdce. Přes zjevné autobiografické rysy se kniha nezabývá osobností autora, nýbrž jeho vřelým vztahem k chmelovému nápoji, který vznikl již v jeho útlém věku kolem roku 1966. Publikace je částečně zábavnou beletrií, částečně pivním zeměpisem po všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, nechybí postřehy a instruktáže o vaření piva u nás i ve světě. Původní náklad je již rozebrán, pár posledních kusů se nalézá ve vlastnictví autora.

V polovině roku 2008 vyšla Jaroškova literární druhotina Život na obou stranách výčepu, kde se nenapravitelný pivní poeta zabývá zejména problematikou svého zaškolení na funkci výčepního. Ani v této knize nechybí cestování, dále se autor věnuje rozboru některých pivních a hospodských témat jako např. Pivař a nepivař v podezření, Kdo chlastá, nezlobí, Žena + Pivo = ?, Pivní zmatení aj. Celým dílem pochopitelně prostupuje autorův nesmiřitelný boj proti globalizaci a ovládnutí některých tradičních českých provozoven zahraničními chemickými koncerny, kdy těží i z archívu svých novinových článků s touto problematikou.

Závěrem kniha zevrubně analyzuje momentální situaci na našem pivním trhu. Kniha je novinkou a lze si jí zakoupit přímo od autora na dobírku na adrese Martin Jarošek, Rtn.Gucmana 3, 709 00 Ostrava 9, za 220 Kč. Kniha má 208 stran textu a 16 stran barevných obrazových příloh z domova i ze světa.

 

 

Pivní Muzikály

Již v roce 1998 vznikl v autorské dílně předsedy B.Ch.Š. Martina Jaroška první český pivní muzikál  Zběsilá pípa. Autor formou zábavné recesní zpěvohry tlumočí veřejnosti základní opěrné body světové i české pivní historie, seznamuje publikum se znárodňováním i privatizací pohostinského průmyslu, zabývá se vznikem letité kauzy ochranné známka Budweisser Budvar a s pomocí odborných postřehů dánského lékaře Knuta Sorensena propaguje pivo jako veskrze zdravý a pozitivní nápoj. Muzikál byl opakovaně proveden členy divadelního kroužku Hobit roku 2004 – 2006.

Roku 2007 se muzikál Zběsilá pípa dočkal volného pokračování s názvem Únos Heinekena.

I tentokrát dílo čerpá s historického faktu roku 1980, kdy skutečně došlo k únosu holandského antipivního magnáta. V Muzikálu tentokrát nechybí ani zulukaferský dealer společnosti SAB Miller Oscar Dlu-dlu, zoufalý japonský pivař s nízkou alkoholickou tolerancí a španělský pivař Don Quijote se la Cerveza. Přes složité a často deprimující zápletky nakonec vše dobře skončí a dokonce se koná i svatba….

Muzikál je tentokrát prováděn přímo v prostorách restaurací mezi reálnými hosty bez použití mikrofonů.

 

 

Zásady a morální kodex člena B.Ch.Š.:

Pravé pivo je vyrobeno ze sladu, chmele, vody, pivovarských kvasnic, případě z dalších

PŘÍRODNÍCH přísad. Jakákoliv syntetická barviva, ochucovadla, stabilizátory a jiná „éčka“ jsou ve výrobě nepřípustná.

Pasterizace ničí chuť piva i vitamíny a minerály v něm obsažené.

České pivovary do českých rukou. Žádný cizák ještě chuti českého piva neprospěl.

Pivní reklamy mají pouhou oblbovací funkci. Žádný malý poctivý pivovar na ně nemá finanční prostředky.

Konzumace kastrovaných nahořklých břeček vyrobených zahraničními chemičkami pod uloupenou ochrannou známkou ( Březňák, Radegast, Měšťan, Gambrinus, Krušovice) napomáhá vylepšování obchodní bilance inkriminovaných koncernových podniků.

Pivařství nespočívá v kvantitě a opilství, nýbrž v kvalitě a znalosti.

V hospodě má host za požadovanou cenu právo na P L N Ý půllitr piva.

Zákonná teplota čepovaného spodně kvašeného piva je 7 – 10°C. Vyšší či nižší požadované teploty jsou individuálními výstřelky.

Plzeň již několik let není českým pivem, nýbrž jihoafrickou značkou vyráběnou mimo jiné též na Slovensku, v Polsku a dokonce v Rusku.

Bublinky nadýmají a brání v uspokojivé konzumaci a hašení žízně.

Návyk na jedinou, sebechutnější pivní značku omezuje v pivařském rozletu a poznávání dalších kvalitních druhů.

Ve většině světa lze nalézt přinejmenším zajímavá piva a jejich ještě zajímavější stoupence.

Živé pivo povznáší – syntetické degeneruje!