Varovný prst z Bruselu

Nedávný článek na novinkách.cz mi dokonale asocioval počátek 80. let v ČSSR.

Brusel (???) prý zvedl varovný prst směrem ke Slovensku. Ve skutečně za to nemůže samotné město, kde se mi líbí jen soška čurajícího chlapečka a historický kyseláčový pivovar Cantillion, nýbrž všeho schopná Evropská Komise.

Vydala varování pro velké sociální sítě před blížícími se volbami, aby zabránila „v šíření dezinformací a prokremelských nálad“.

Slovensko je nádherná země v srdci Evropy, se kterou jsme mívali kus společné historie. Pravda, nebyl to vždy ideál, ale bylo nutno s tímto státem (v jisté době dokonce Štátem) jednat jako s mladším nerozumným sourozencem.

Slováci nám naši péči oplatili v roce 1938, 1968 (Zákon o čs. federaci) a nakonec po nedůstojných tahanicích o pomlčku v názvu naší nové porevoluční vlasti počátkem roku 1993, kdy se od nás legálně odtrhli.

Naši bývalí bratři jsou mnohem temperamentnější než Češi a více „od rány“ jsou i jejich politici. Stále vzpomínám na nezničitelného Vladimíra Mečiara a jeho hlavní roli při rozdělení federace.

Když jsem pár let poměrně pravidelně navštěvoval Bratislavu, cítil jsem se tam jako doma. Jednak jsem se tam bez jakýchkoliv problémů domluvil česky a pak jsem také musel Slováky pochválit, jak se během několika dekád zdokonalili v pivovarnictví. Těch značek! A v oné době i dostupné ceny. Chtělo by to zase někdy na Slovensko vyrazit.

Cíle EK jsou naprosto evidentní. Všemi dostupnými prostředky zabránit ve volebním vítězství strany SMER R.Fica.

O slovenskou politiku se nijak zvlášť nezajímám. Přesto mne snahy probruselských byrokratů dokážou konsternovat. Slovenský volič je pro ně nesvéprávný polointeligent, kterého je nutno nasměrovat (nikoliv naSMERovat) na ten správný kurz. Volte unijní poskoky, hlavně ať nevyhraje ten fašista a luďák, který nechce pomáhat ukrajinským bratrům a navíc střílí nezávislé novináře!

EK se snaží za každou cenu zabránit nepohodlným informacím, ale má smůlu. Ani čs. komunistům s celým jejich dostupným aparátem se nepodařilo nikdy sílící hnutí odporu zcela umlčet. A to se tenkrát jednalo jen o samizdat, tajné schůzky a poslech „nepřátelských“ rozhlasových stanic.

Snaha ovládnout internet je mírně řečeno bláhová a zločinným papalášům nepomůže ani tolik opěvovaný bič DSA (akt o digitálních službách).

Nechme prostě Slováky volit, ať si sami rozhodnou o své budoucnosti!

Osobně též zvedám varovný prst směrem k diktátorskému Bruselu. Ale je to ten lehce ochablý prostředníček…..

Reaktizovaný vtip

Asi osmiletý chlapec přechází křižovatku na červenou.

Všimne si toho poblíž stojící policista a hodlá hochovi náležitě vyčinit.

„Ty chlapečku nevíš, že se na červenou nesmí vozovka přecházet?“

„Ne.“

Překvapený policista tomu nechce uvěřit. Tak pokládá další otázku:

„Do které třídy chodíš?“

„Nevím“

Strážce zákona již toto považuje za provokaci.
“ Tak mi řekni kde bydlíš!

„Nevím…“

„A jak se jmenuješ?“

„Nevím..“

Po posledním dotazu policista rezignuje:

„A víš ty vůbec něco?!

„Ano, Že ukrajinská vojska u Bachmutu postupují…“

(Původně se jednalo o soudní proces a věznění chilského komunistického politika Luise Corvalána.)