Velké Karlovice znám jen velice povrchně. Poblíž v Bzové jsem strávil asi tři týdny v tzv. škole v přírodě. Celý příspěvek →

V úterý jsem se stavil do přívozské Šopy jen na skok. Přesto jsem si pochutnal. Celý příspěvek →

Přidávání ořechů do piva asi odporuje bavorskému Zákonu nejvyšší čistoty z roku 1516, ale určitě to jde.

Ořechů je spousta druhů. A do várky lze snad přidat jakékoliv. Dokonce se mohou přidat i kaštany či dokonce bukvice nebo žaludy.

V našich zeměpisných délkách a šířkách se v alternativním pivovarnictví nejčastěji pracuje s ořechy vlašskými, případně lískovými. Jedním z prvních piv s ořechy, se kterými jsem se v životě setkal byl Black Dog od Qáska. Výživné tmavé 14° vlašáky dodaly delikátnost a jemnost. Od té doby jsem okusil ještě několik tématických značek.

Miluji pivovárek v Rohově. Atraktivní je již jeho poloha asi 2 km od polských hranic. Objekt, ze kterého sálá historie minimálně 350 let je mimořádně útulný. Na nic si nehraje a vnímavému pivopijovi poskytne přesně to, po čem touží. Zejména lahodné pivo.

V době mé poslední návštěvy minulý měsíc byla na čepu světlá 11°, 12° a klasická 13° polotmavá. Nejvíce mi chutnala právě jedenáctka s výraznou chlebovitostí a vzorným přírodním řízem. Dvanáctka byla rovněž velice pitelná, ale té chlebovitosti bylo v ní přece jen o poznání méně. Proč ne? Různá, i příbuzná piva z jedné provozovny by měla mít podobný charakter, ale v detailech se samozřejmě kvůli originalitě mohou lišit.

Při odchodu jsem zakoupil ještě jednu petku s ořechovou 13°. Pivko trochu tmavší barvy, příjemné vůně, ve které již lze vydedukovat lehké aróma vlašských ořechů. Při výrobě se prý používá podobná metoda jako při přípravě ořechovice. Plody zbavené pochopitelně skořápek se macerují a chuťově nejvýraznější je údajně tenká zelená slupka, která se skladováním zmizí (přemění se ve slupku hnědou). Rohovská třináctka má ušlechtilou chuť jako všechna tamější piva, navíc jemná ořechová příchuť jí dodává degustační atraktivnosti.

Je to prostě to pravé ořechové!

Přestože stovky našich minipivovarů vyrábějí řadu skvělých ležáků, setkáváme se s nimi v podnicích zaměřených na širokou pivní nabídku spíše sporadicky. Celý příspěvek →

Včera jsem v pustkovecké Kurníkšopěhospodě zahájil nakuřovaným stoutem z Qásku 13° Venda. Celý příspěvek →

Nevím, co s penězi, tak jsem si v Kurníkšopěhospodě objednal furiantsky belgické speciální pivo Gulden Draak. (0,25 l za 85 Kč). Celý příspěvek →

Bílá barva vlastně neexistuje, neboť ta je ve skutečnosti nejsvětlejším odstínem černé. Celý příspěvek →

Nejdříve na pár kousků do Kurníku a pak hurá na demonstraci. Celý příspěvek →

Obrázek z většiny klasických britských pubů je následující: Několik ručních pump na čepování pravého Ale teplejšího bez řízu a bez pěny pod bedlivým dohledem členů spotřebitelské organizace CAMRA, o kus dále souprava klasických píp s logy světových velkokapacitních chemiček jako Heineken, Carling nebo Carlsberg. Celý příspěvek →

„Haló! Je tam pivovar Dobruška?“

„Ne. Tady vojenská posádka Dobruška.“

„Jak je to možné? Vždyť jsem vytočil číslo podle telefonního seznamu.“

„Asi to nějak přeskočilo.“

„A prosím vás, nevíte, jestli stále vaří pivovar Rampušák?“

„Já myslím, že ano.“

„Tak děkuji. Já se tam teda vypravím…..“ Celý příspěvek →