Když žitné opravdu chutná po žitě

S žitným pivem jsem se snad poprvé seznámil na Floridě v minipivovaru Titanic.

Poté jsem je ochutnal ještě několikrát, dokonce jsem jedno německé prodával (Roggen).Párkrát jsem si i sám uvařil válečné černé (Krieg Dunkel) z melty.

Mezi piva žitná patří určitě i žitná IPA. Tu jsem párkrát okusil, ale povětšinou byly jakékoliv žitné chuťové alikvoty potlačeny až nevkusným přechmelením.

Avšak včera jsem objevil žitnou ipu, která splňovala mé náročné degustační požadavky.

Jednalo se o čtrnáctku z Kamenice nad Lipou. Původně jsem si po osvěžujícím Albrechtovi 10°hodlal objednat pouze malou, ale nakonec jsem se rozhodl správně.

Žitná IPA z Kamenice byla opravdu taková, jakou si ji vždy představuji. Hutná, hluboce hořká, přitom s příjemným chmelovým aromatem a samozřejmě s příchutí žita, kterou mám už trochu zakódovanou ve svých chuťových pohárcích. Opravdu výborné a hlavně osobité pivo.

Dalo by se popíjet v delším časovém horizontu, avšak přece jen se jedná o čtrnáctku, alkohol by určitě udělal svou práci a navíc půllitr stál celých 75 Kč, takže zvýšená konzumace tohoto povedeného moku leze vlezle i do peněženky, případně debetní karty.

Chcete-li ochutnat – k čemuž vás vyzývám, tak rychle do Segala, kde je ještě včera čepovali.

Nové vzorky v Kurníkšopě

Jako obvykle jsem v ochutnávkovém lokálu Kurníkšopahospoda okusil nějaký ten vzorek.

Nejprve mne zaujala nabídky od Trolla. Podzimní ale inzeroval příjemnou, takřka abstinentskou EPM 9,5%. Při degustaci jsem si opět ověřil, že heřmaničtí to opravdu umí. Vaří pivka řemeslně dokonalá a vkusná. Decentní nízkostupňový ejlík mi tuto tezi jen potvrdil.

S odchodem mediálně protřelého brazilského sládka Giovanniho kvalita výrobků Trolla vůbec neklesla. Podnik si stále zachovává svůj standard, při současné personální situaci možná i snadněji udržitelný.

Kyselácký svrchňák Strawberry s jahodami od Dejfa byl důstojným zástupcem svého stylu. Chuťově napínavý, dostatečně osvěžující, avšak podobnost s normálním pivem vařeným podle Reinheitsgebotu 1516 značně vágní. Časem asi bude nutno přepsat význam samotného slova „pivo“.

Během období Oktoberfestu bylo možno v Kurníku (i jinde) okusit některá německá speciální piva. Klasické silnější ležáky s EPM nad 13% mi připadaly nasládlé a dost málo chuťově výrazné. Jednalo se totiž o produkty velkých pivovarů.

Udělaly mi však radost příležitostné pšeničňáky a pak samozřejmě pravý franský Rauch.