Kvalitní pivo v těchto dnech aby člověk pohledal. Hospody jsou beznadějně uzavřeny, pivaři jsou povětšinou závislí na lahváčích ze supermarketu. Celý příspěvek →

Včera jsem zaslechl nadějnou informaci a hned jsem se rozjel si ji ověřit. Celý příspěvek →

Jaro se probouzí, avšak v naší zemi přituhuje.

Bezradná vláda stále tápe a usurpuje občany a média straší už tak vystresovanou veřejnost. Zjevil se mi starý kreslený vtip od Jiránka, kdy skupina odborníků očekává katastrofu.

Skomírá kultura. I kdyby si zdecimovaní lidé chtěli na veřejnosti zazpívat k posílení své nahlodané víry v jakoukoliv budoucnost nějakou prostonárodní píseň, budou rozehnáni dvojicí pochůzkářů Ječný – Ziegler, z nichž jeden bude křičet „neshlukujte se“ a druhý „rozejděte se!“

Semeništěm smrtelné infekce jsou rovněž soukromé byty, kde již snad ani rodina nemůže bydlet pohromadě. Byt německého kolegy Bernieho je velký. Rozlohou asi 150 m2 a má vysoké stropy. To snad riziko nákazy alespoň částečně snižuje. Rozhodli jsme se, že si v těžkých časem alespoň trochu zahrajeme. V bytě bylo slušné pianino značky Petrof a několik kusů zvukové aparatury. Ještě před plánovanou live produkcí pro face book se omluvil jeden z pozvaných umělců. Pochopili jsme to. 71 letý písničkář je příslušníkem ohrožené skupiny, navíc má docela nebezpečné příjmení – Neduha.Nepřišel ani basista. Tam již jsem cítil prvky paniky.

Vedle samotného Bernieho, který zpívá a hraje na tubu se dostavil ještě kytarista Honza. Během zhruba půlhodinové zkoušky jsme si ujasnili asi pět skladeb. Jako profesionálové jsme byli přesvědčeni o našem kvalitním výkonu a samozřejmě jsme neměli žádnou trému, přestože se náš koncert vysílal naživo. Prostě umění musí být syrové!

Dva tradiční evergreeny Summer Time a What ´s a Wonderful World jsme prostřídali s Bernieho originálními songy s anglickými texty. Bernie žije v Ostravě již 15 let, přesto je jeho čeština stále slabá. Já jsem si zase zahrál zkrácenou verzi mé skladby, kterou jsem k dané příležitosti překřtil ze „Stralsund Boogie“ na „Koronavirus Boogie“. Také jsem navrhoval zahrát něco od skupiny Bacily.

Kytarista Honza odešel a přišel jiný hráč na onen instrument. Jméno jsem jaksi nezaregistroval, jen jsme se shodli, že jsme se potkali asi před 35 lety na bigbítu v nějaké hospodě. Teď mi došlo, že v démonizovaném socialismu jsme mívali otevřené hospody… Dotyčný kytarista byl úplně jiný kalibr než disciplinovaný a střízlivý Honza. Tramvají sebou přitáhl spoustu aparatury a tak jsem cítil povinnost si s ním alespoň pár skladeb zahrát, ačkoliv jsem již pomýšlel na odchod.

Obligátní House Of The Rising Sun jsme hráli v rockové, lehce aleatorní verzi. Snažil jsem se se svým pianem držet rytmus i formu, zatímco přítomný rocker dusil svůj nástroj. Jeho kytara kvílela, sípala, kvákala, křičela i žalovala. O tom ta hudba totiž je. Připojili jsme i kytaristovu vlastní skladbu „Deštivý den“ v podobném stylu. Kolegovi bylo již přes 60 let, ale na bigbít nerezignoval. Očividně svou invenci posiloval alkoholem.

Zdařilý večírek však měl i své temnější stránky. Bernie měl v chladničce pouze Kozla 10° v plechu. Ten hnus se nedá popsat. Poté, co jsme onen utrejch zkonzumoval, pochopil jsem plně význam slova „sebezapření“

Akce se povedla, je na facebooku pod profilem Bernd M. Schmid a možná, jestli ovšem nezemřeme na současnou nevyzpytatelnou chřipku, si ji zopakujeme.

I v dnešních nelehkých dnech se můžeme někdy dokonale zbořit. Buďto v některé z ilegálních náleven nebo jen tak doma z nasyslovaných zásob piva a etanolu. Avšak i poměrně střízlivému člověku přijde ráno k duhu místo obligátních rohlíků výživná polévka. Celý příspěvek →

Nedávno jsem ochutnal dvě nová piva z Beskydského pivovárku.

Zázvorové pivo se vyskytuje na našem trhu relativně krátkou dobu. Myslím, že tak do poloviny 90. let jsem je znal pouze z literatury. Jeden z prvních „zázvoráků“ jsem okusil, myslím v hodonínském pivovaru Kunc. Docela mi chutnal.

Předem je třeba vysvětlit rozdíl mezi pravým zázvorovým pivem a tzv. „Ginger Ale“, což je oficiální označení pro zázvorovou nealkoholickou limonádu. Nejsem si jistý, zdali se jedná přímo o ochrannou známku, neboť si nepamatuji, že bych v nějaké tuzemské či zahraniční hospodě nějaký pivní „Ginger Ale“ viděl.

Je zajímavé, že v některých gingerech není zázvor skoro vůbec cítit, přesto ovlivňuje chuť příslušného piva. Zpravidla trochu sládne, jeví trochu odlišné vůně a někdy pálí. Jeden z nejostřejších „zázvoráků“ jsem kdysi pil v minipivovaru v Pacově.

Do toho druhu piv se přidává zpravidla extrakt, občas se najde pivovarský poctivec, který svou várku obohatí zázvorem čerstvým. V této souvislosti vzpomínám na produkt ing. Hrdličky ze Svatého Kopečku.

Zázvorové pivko z Ostravice bylo celkem povedené. Dotyčná pochutina v něm byla celkem jasně cítit, přesto nepřebíjela ostatní nezbytné pivní chutě. Na rozdíl od radlerů či jiných často šílených experimentálně ochucených piv se dají zázvorová piva považovat za svébytnou pivní kategorii.

Dalším testovaným mokem bylo beskydské Red Ale Tibet. Nejednalo se o národní pivo Tumba z této destinace, kdy se lehce fermentované proso zalije horkou vodou a vzniklý utrejch se pak srká přes speciálně vyrobenou trubičku, nýbrž o normální načervenalý ejlík. Zakulacená chuť, poměrně příjemná chmelovitost. Povedlo se.

Tibet byl uvařen k příležitosti Dne Tibetu, který se koná každoročně 10. března. Ještě před pár lety jsem zdobil svůj dům tibetskými praporky i lokální vlajkou, dnes však již mám jiné starosti. Vzpomínám, jak kdysi před lety jednalo představenstvo Tatry Kopřivnice s čínskou delegací o exportu náklaďáků do této asijské země. Bohužel si Číňani všimli tibetské vlajky vyvěšené na kopřivnické radnici a rozhovory jednostranně přerušili.

Pivo zvítězí!!!

Bloumal jsem po přírodě a uvažoval jsem, kde sehnat ingredience k výrobě nějaké účinné výbušniny či AK 47. A jak se dostanu do Strakovy Akademie. Celý příspěvek →

Při pohledu na pípu s Fire Dogem v Hobitu jsem si uvědomil, že už jsem poměrně dlouho neměl pivo s chilli. Celý příspěvek →

Vratimovský minipivovar Brabčák v restauraci Ve dvoře otevíral v polovině roku 2012. Celý příspěvek →

Toto parafrázované proletářské heslo nyní používá pražský minipivovar Spojovna. Celý příspěvek →

V Kurník šopě jedu hlavně po ležácích. Občas zazdím i nějaký ten ejlík. Celý příspěvek →