Cesta na sever po 9 letech

Nepříjemně se otepluje. Je třeba vyrazit na sever.

Naposledy jsem podobnou cestu realizoval v roce 2011. Tenkrát jsem navštívil nové minipivovary v Žatci, Litoměřicích, Ústí nad Labem a ve Slaném.

Od té doby se počet provozoven u nás zhruba zdvojnásobil, takže stále je co poznávat.

Ve městě Mělník se stéká proud řeky Labe s Vltavou, jak se zpívá v populární dechovkářské písni Jásavá polka. Tento fenomén je bezesporu zajímavý, ovšem pro mne byl z profesionálního hlediska důležitější fakt, že se tam nalézá pivovarská restaurace Němý medvěd. Mělnicko je spíše známé svým vinařstvím, avšak proč by tam nemohl vzniknout plnohodnotný pivovar?

Jak už to u Českých drah chodí, vlak do Kolína nabral 16 minut zpoždění. Do Poděbrad však byla zavedena náhradní autobusová doprava a odtud jsem již do své cílové stanice dojížděl opožděn o celých 31 minut. Rozhodl jsem se do Němého medvěda zavolat ještě z nádraží. Nikdo to nebral. Správně. Byl to chyták! Kdyby se mi někdo ohlásil do telefonu „Němý medvěd“, asi bych zpozorněl. Takto asi neblafuje. Navíc bude i hluchý, neboť neslyší vyzvánění.

Cesta z nádraží byla dlouhá a stále do kopce. Docela jsem se zpotil a dostal tu správnou žízeň. Pivovárek stojí na centrálním Mírovém náměstí. Má zajímavou filozofii. Jenom pivo a hamburgery. Je možno objednat i nealko nebo drahé rumy, nikoliv však třeba polévku nebo utopence. Hamburgery mohou být chutné, avšak ty nejmenší bez přílohy stojí 148 Kč. To raději zůstanu o hladu.

Desítka typická na hašení žízně bez výraznější chuti. Následovala 12°, která mi připadala až extrémně hořká. Nic proti hořkosti, ale v té medvědí byla cítit jen ta pelyňková bez hlíny či zemitosti. Ani doznívání se nerozpadlo na hořké perličky, prostě se to nějak utnulo.

Nejlepší se mi zdála 12°tmavá. Spíše hořká se správným řízem a praženými alikvoty.

Nenadchla mne ani obsluha. Obézní slečna, kterou práce evidentně obtěžovala.

Můj návazný spoj do Litoměřic byl rovněž skoro 30 minut opožděn.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u “Cesta na sever po 9 letech

  1. Ta druhá polovina článku, to je úplně můj styl psaní, lidé mě nemají moc rádi, protože hodně kritizuji, ale já se přetvařovat neumím. Když je někde něco špatně, tak to prostě napíšu. Já nejsem Pavel Borowiecz, kterej „umí“ ve svém měsíčníku bez jediné negativní informace čtenářům odprezentovat pomocí špičkových fotografií i produkty Gambrinusu či Heinekenu. Vůbec, teď mě tak napadlo, byl v jeho časopise nějaký článek k nějakému pivovaru kritický? Nevím o takovém článku.
    V 70. letech by taky člověk asi marně hledal kritiku komunistické strany v Rudém Právu.
    Jo a chválím i první polovinu článku, hluchý a němý Medvěd, docela jsme se s manželkou zasmáli. Tak šťastnou cestu Martine a lepší zážitky :)

    • Mám s Medvědem podobné zkušenosti co se piva týče a ani ta hospoda mě nijak nenadchla takže mám stejné pocity jako ty.Protě by se to dalo vyjádřit rčením…..jako nahý v trní!!!!

    • U Borowiece kritiku nehledej,protože jeho články jsou zároveň skrytá reklama.Je to sice jediný pivní časopis,ale o hovně.

      • Kitusame, naprostej souhlas. Co článek, to reklama. Pokud na YouTube zadáte Václav Švihlík, nedávno jsem tam dal video, jak trhám nejnovější číslo tohoto plátku, právě kvůli tomu, že to není normální časopis o pivu, ale je to všechno zabalená reklama.
        Myslím si, že se vyplatí část nákladu tohoto plátku rozdat zdarma, protože zisk z reklamy vzrůstá s počtem vytištěných časopisů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>