Chmelový pozdrav ze Slovenska

Myslíte, že žádný slovenský občan se nemůže jmenovat Radovan Česnek? Já osobně jsem takového potkal.

Byl to mladý saxofonista z lodi, kde jsem pracoval. Domluvili jsme se, že ho navštívím a taky jsem tak na podzim roku 2006 učinil. Rado bydlel v Košicích. Smutné město jednak plné Východňárů a navíc tam v oné době úplně zbourali budovu někdejšího košického pivovaru. Ve městě se nalézal ještě minipivovar Golem, ale ten mne bohužel příliš neoslovil. Rado mne zavezl do nedalekého Velkého Šariše, kde firma SAB Miller vaří „pivo“ Smädný mnich. Chtěl jsem si udělat zvenčí pár fotografií, ale byl jsem zahnán ochrankou. Dej Bůh Štěstí.

Druhého dne jsem si jel spravit chuť do města Rožňava, kde už devátým rokem fungoval minipivovar Kaltenecker. Bylo poměrně složité jej najít. Nalézal se na kraji nevzhledného sídliště, navíc v té době maďarští nacionalisté překryli mnoho slovenských názvů ulic a já jsem se podle nápisů jako Bihárkeresztes příliš neorientoval. Navíc většina chodců, jichž jsem se ptal na cestu hovořila rovněž oním pro nás naprosto nesrozumitelným ugrofinským jazykem. Nakonec jsem ve zdraví Kaltenecker našel a strávil tam pár příjemných hodin. Dokonce jsem si koupil dvě petky sebou.

Dnes už můžeme zařadit tento podnik mezi regulérní, neřku-li průmyslové pivovary. Podle pivní mapy má několik desítek odběratelů a jeho zdravou expanzi bych nejspíše přirovnal k aktivitám našeho vojkovického Koníčka. Několik příštích týdnů bude možno ochutnat Kalteneckera i v Pivovarském domě Ostrava.

Jednou z tzv. vlajkových lodí tohoto slovenského pivovaru je značka Brokát. Nazývá se tak hned celá řádka jeho produktů.Polotmavou 14°tohoto jména jsem včera U Poníka zdegustoval. Problémem Kalteneckeru je bohužel fakt, že běžně svá piva, která expeduje ven ze závodu filtruje. Dokonce u lahváčů mám i podezření na pasterizaci, která, jak víme sice prodlouží trvanlivost, jinak však chuti piva nikterak neprospívá. Brokát byl naprosto priemerný. Střední hořkost, trochu karamelu, skoro žádná dochuť. U 13° ipy s názvem Tokaj byl již zážitek o mnoho zajímavější. V příjemně vyrovnané chuti byla cítit osvěžující nakyslost a nechyběly ani nasládlé elementy. Prozatím jsem se přesněji nedopátral, zdali toto pivo dozrává v sudech po Tokajském vínu nebo se do něj prostě jen přidává esence. Nicméně velice zajímavý počin.

V arsenálu Pivovarského domu jsou i další lahůdky z Rožňavy,takže se určitě máte na co těšit. Jen se připravte na vyšší cenu piv – půllitr vyjde minimálně na 40 Kč. Je to marné. Na spřáteleném Slovensku platí eurem!

P.S. Otázka pro zaryté češtináře. Proč se říká jedu NA Slovensko, ale DO Polska( DO Ruska, ale NA Ukrajinu)?

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Chmelový pozdrav ze Slovenska

  1. Martine, je to naprosto jednoduché. Dovolím si citovat internetovou příručku Ústavu pro jazyk český: Volba předložek v těchto případech je ustálená, daná tradicí.

    P. S.: Horší by bylo, kdyby ses zamýšlel nad použitím předložek na/do u názvů sídel, tedy měst a obcí…

    Magda

    • Děkuji za vysvětlení. Tak nějak jsem si to myslel. Nicméně mi to stále nezdůvodňuje proč tomu tak je a jak to vzniklo. Logicky „na“je spojeno s nějakým výše položeným bodem ( na Slovensko ale paradoxně do Nepálu)nebo ostrovem (na Sicílii, na Novou Guineu, ale do Irska či do Grónska). Kdo s tím začal a proč se nejspíš nikdy nedozvím.

Napsat komentář k Magda Cindričová Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>