Do Krmelína jinudy

V neděli obvykle chodívám do Pustkovce nebo do Paskova. Tento týden byl čas na změnu.

Napadl mne Krmelín. Naposledy jsem tam byl loni v září. Nejdříve bylo nutno stanovit trasu. Rozhodl jsem se však nepodléhat navigační technice a analogově improvizovat.

Na původně plánovanou Dubinu jsem nakonec tramvají č. 12 nedojel a vystoupil asi o 3 stanice dříve. Ze zastávky J. Kotase jsem zamířil k Bělskému Lesu. Když tak vzpomínám na Kotase, kdysi se tak jmenoval zimní stadión poblíž Stodolní ulice. Provoz ukončil někdy v 90. letech a myslím, že kolem roku 2000 byl bez náhrady zbourán. Blízká stanice MHD však ještě asi dalších 8 let nesla jeho jméno. Jednou jsem cestoval městským autobusem, kdy se asi 10 letý chlapec ptal babičky, proč se zastávka jmenuje Zimní stadion, když tam žádný nikde nestojí. Něco jako Andersenovy Císařovy nové šaty.

V Bělském lese jsem obloukem míjel vždy v neděli obléhanou Kolibu a zamířil přímo do Staré Bělé. Tam však bylo smutno. V Katolickém domě, kde normálně točí Starobělské nebylo otevřeno ani okénko. Vůbec si myslím, že loni v tuto dobu, prakticky za stejné nouzové situace to před hospodami více žilo. Možná, že jsou hospodští přesvědčeni, že již brzy budou moci oficiálně otevřít, někteří rezignovali, nebo dostali uspokojivé kompenzace. Hospodský národe – vládní zákazy a uzávěry jsou PROTIÚSTAVNÍ a NEZÁKONNÉ – tak hrrrrrr na to!

Na křižovatce ve St. Bělé (starabela.cz) jsem konzultoval rozcestník turistických značek. Červenobílá vymezovala starobělský okruh vedoucí přes Krmelín, tak jsem vyrazil. Trasa vedla po lesních cestách a byla poměrně dlouhá, takže jsem brzy ztratil prostorovou orientaci a musel spoléhat na naštěstí pečlivě umístěné značky. Nakonec jsem v 15.45 dorazil k Hodžovi.

Na zahrádce pár lidí, většinou aktivních cyklistů, 12°pivo Syčák bohužel jen z petek. U Krmelína je zajímavé, že každá várka chutná dost odlišně. Mají však společnou nižší hořkost a převahu sladové složky. Současná várka se celkem povedla a mok v proměnlivém počasí – intenzivní teplo z přímého slunečního svitu + mrazivý  krutý severní vítr byl velice pitelný. Hodžův syn Marek měl toho dne zrovna jmeniny, tak nás pohostil panáčky domácí pálenky. Asi za půl hodiny nás počastoval sám velký Hodža, neboť si prý vzpomněl, že je taky Marek (není).

Atmosféra příjemná, pivo slušné, nicméně po 17 hodině jsem vyrazil opět pěšky do Staré Bělé.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>