Je to už více než 10 let, co jsem objevil v jedné restauraci Sametovou 17° z tehdy čerstvého Beskydského pivovárku na Ostravici.

Zdálo se mi to tenkrát jako dobrý počin. Těžkotonážní piva sice moc nemusím, ale občas si něco koštnu. Tehdejší 17° byla samozřejmě hutná, těžká a sladká.

Od té doby se příležitostně koncem roku setkávám se „Samety“ vyrobenými v různých pivovarech.

Letos jsem narazil na  výroční 17° v heřmanické Besedě.

K obědu jsem si dal klasickou světlou 12° a pak jsem si jako moučník objednal jedno malé sametové. Měl jsem samozřejmě smůlu, neb pivko zrovna došlo.

No nic. Možná 17° ještě někde najdu a když ne letos, tak příští podzim. Zas tak tento mocný speciál nevyhledávám. Ještěže se běžně nevaří 28° na počest Vítězného Října.

Namísto Sametu jsem si objednal malou medovou 13°.Opět se projevila slabina onoho podniku. Natočení třetinky trvalo skoro 10 minut. Obvyklým argumentem, proč to nejde je obligátní tvrzení, že „to hodně pění“. V Heřmanicích takto pění skoro každý místní speciál a možná, že by to chtělo něco s tím udělat.

Kvůli kopřivě jsem dorazil opožděně do výuky a dnes mi málem ujel autobus.

Při čekání na medový speciál jsem přemýšlel o samotném 17. listopadu v roce 1989. Kdybychom tenkrát věděli! Myslel jsem, že EU už mne nemůže ničím zaskočit a hle! Opět bude v Bruselu projednáván tzv. Chat Control – čili nezákonné špehování bloggerů a účastníků internetových diskuzí. Prý jsou všichni pedofilové a teroristé a je třeba jejich příspěvky monitorovat.

Myslím, že třeba takový Karel Kryl umřel včas.

Kam se serou komunisti….

Medové je celkem pitné, ale má v sobě opět něco „heřmanického“, čemuž já říkám „hukvaldský štych“.