Když jsem přicházel k novému pardubickému minipivovaru U Vojtěchů, měl jsem trochu obavy.

Co když podnik provozuje rodina bývalého ministra zdravotnictví? Budu muset mít dokončených minimálně pět dávek vakcinace? A nemám sebou ani skafandr!

Naštěstí se jednalo pouze o shodu jmen. Hospůdka se jevila útulně a nikdo po mne nic nechtěl (samozřejmě s výjimkou zaplacení útraty před odchodem).

Hostinský pivovárek se nalézá na ulici Pod lipami (podobnost s berlínským Unter Den Linden je čistě náhodná) a tak se i pilotní jedenáctka u Vojtěchů nazývá Podlipák. Slušný mok, jen bych jej ještě trochu vychladil.

Z hotových jídel jsem si vybral Katův šleh. Objednanou krmi jsem obdržel takřka okamžitě a opravdu jsem si pochutnal. Maso bylo libové, omáčka patřičně ostrá, hranolky chutné a porce bohatá, že byl skoro problém ji celou zkonzumovat. Také se po ní regenerovala potřebná žízeň.

Polotmavý Fanda byl rovněž lehce pitelný, i když osobně těmto barvám, až na jisté výjimky, přílišně nefandím.

Lokál nebyl příliš naplněn, kolem 15 hodiny se tam nacházelo jen pár hostů. Z personálu mne zaujal místní vrchní, zhruba 40 letý vysoký štíhlý brunet, který by snad mohl hrát v nějakém starém  Formanovu filmu. Stačilo mi, s jakou divadelní dikcí mi předčítal informace o Apě Samotář. Ta stoprocentně deklarovala svůj styl. Hořká a aromatická.

Se svou návštěvou restaurace U Vojtěchů jsem byl spokojen. Na cestu jsem si ještě zakoupil 16° Oatmeal Stout – čili silné černé pivo s přídavkem ovsa. Chutnalo jako v Americe.

Podle této zkušenosti už vím, že samotné jméno nic neznamená. Zdalipak u nás existuje pivovar U Válků, U Kubků nebo U Flégrů?