Počátky pivovarnictví v Kounicích poblíž Českého Brodu se datují už do konce 16. století. V roce 1884 zakoupila místní pivovar rodina Klusáčků.

Dalších 16 let vařil kounický pivovar ročně 3500 – 5000 hl piva. Určitě si také všímáte, že toto je obecně ideální výstav současného minipivovaru. V roce 1900 majitel František Klusáček vzdal konkurenční boj a svůj pivovar provozoval dále jako prosperující sladovnu. Ta byla v roce 1948 znárodněna.

Roku 2011 další z pivovarsko-sladovnické rodiny ing. Karel Klusáček založil firmu, která o rok a půl později starý pivovárek zprovoznila. Díky objemu někdejšího výstavu se toto přímo nabízelo. Zatím pivovar vaří zejména klasický český ležák světlý a tmavý.

Kounice se dají najít v Praze, člověk tam však neprodlévá každý den. Proto jsem se asi třikrát neúspěšně pokoušel objednat pro naši pivotéku kounický ležák u firmy Marek v Českém Brodu. Podařilo se to až nyní. Kounický ležák se prodává v litrových PET lahvích a je to světlá dvanáctka s obsahem alkoholu 4,8%. Chuťově se jedná o charakteristické pivo sladové, kde je v chuti i vůni chmelová složka potlačena zrovna výraznou sladovostí. Ta, přecházející v příjemnou chlebovitost tvoří též hlavní součást poměrně dlouhého doznívání. Někdy mi z chuti vystoupila asociace na někdejší českokrumlovský Eggenberg, zejména ona bizarní složka, která trochu připomíná řádně nezkvašené pivo nealkoholické. Tento rušivý element však byl následně vždy zpacifizován právě ušlechtilou sladovostí.

Obnovení kounického pivovaru nejen rozšiřuje řadu českých kvalitních truňků, ale též přispívá k estetizaci našeho venkova.