Brno je zlatá loď – a to zejména ta pivní.

Je to již pár let, co mne pozval Heineken do Starobrna na prezentaci nové mikrofiltrační linky za 15 milionů Kč. Celý ten den až do oficiálního začátku akce jsem běhal Brnem, ochutnával různé značky a nakonec jsem se pokusil schovat před Heinekenem do sklepní hospůdky s točeným Koutem a Poutníkem, kde nebyl mobilní signál…

Tak i letos jsem si Brna užil, i když pouhý půlden. Po návštěvě hospod U tesaře a Slunečnice, kde jsem okusil Oboru a Novoříšské jsem se šel ubytovat do hotelu Pegas. Pegas je oficiálně prvním minipivovarem na území Moravy a byl uveden do provozu již v roce 1992. Ubytování v přilehlém hotelu je slušné a určitě praktické, nicméně 2000 Kč za noc je již poměrně vyšroubovaná cena možná i tím, že podnik je v centru a inzeruje plné 4 hvězdičky. Snídaně a minibar v lednici jsou zahrnuty v ceně. Prošlý láhvový Pegas, který již jevil známky kyselosti mne však nikterak nepotěšil.

Další mnou navštívenou hospůdkou bylo pohostinství U třech čertů. Je to vlastně už takový malinký řetězec. Dvě hospody stejného jména jsou v centru, další v nedaleké čtvrti Královo Pole. Na čepu hned 5 druhů Bratčického. Dokonce i filtr. Pivo velice dobré, bystře natočené na hladinku (což je naštěstí v Brně normální), před pár lety se totéž pivo vyrábělo v Oslavanech, kde se dnes vaří nezávisle vaří nové „oslavanské“.

Čekala mne ještě degustace ležáku Heřman z obce Vladislav. Poslední leč v budově divadla Bolka Polívky otvírala až v 6, tak jsem zamířil směrem k ulici Veveří, abych Heřmana ochutnal v Nálevně u Leona. Po cestě se však akutně ozvaly ledviny a močový měchýř. V nouzi jsem zakotvil v baru, který se mi vůbec nezamlouval. Leč na pípě pivo Kanec z Břeclavi! O další krátké zastávce bylo rozhodnuto.

Veveří je údajně jak název ulice, tak městské čtvrti. Celkem důvod k bloudění. Mně se to však docela vyplatilo. Míjel jsem dům, na kterém bylo návěští opravny plynových a elektrických spotřebičů, pod ním však jasný čerstvý nápis U tekutého chleba. Další pěkná nálevna. Na čepu 5 značek, mezi nimi mimochodem i speciál z Ostravice. Desítka z valmezského pivovárku Holendr je hořká a vynikající. Velice mne zaujal i ležák z Malešova, který byl ještě uvařen v Lounech, ale v březnu prý již bude k dispozici přímo z městečka svého původu (poblíž Kutné Hory).

Nálevnu u Leona jsem pak již hravě našel. 11° Heřman slušný, ovšem chuť mi kazili dva pseudopivaři u barového pultu, kteří chlastali Radegast a bavili se o práci. Vedle Nálevny byl ještě druhý hostinec U tesaře, kde jsem vedle obory ochutnal též Zíkovec a Bombarďáka.

Plodné odpoledne jsem zakončil v Pegasovi, kde jsem vyprázdnil atypickou 0,6 l sklenici s ležákem a zapil to jedním stoutem.

Druhý den jsem si spočítal, kolik vzorků jsem v Brně urazil. Bylo to úctyhodných 15 kusů! Ještěže některé z nich byly malé. Cítil jsem se skvěle, jen mne trochu pálila žáha. Lékař by asi řekl, že to bylo z překyselení žaludku. Zásadité pivo by možná bylo k organismu šetrnější, otázkou je, zdali by bylo k pití.