Maibock je poddruh piva stylu bock, který má svůj původ v Německu.

Jedná se o silné spodně kvašené pivo světle zlaté až lehce okrové barvy, které se pije hlavně koncem jara a začátkem léta. Svůj první maibock jsem okusil v roce 1988 v tehdejším NDR. Jednalo se o sezónní výrobek pivovaru Greifswald a pamatuji si, že mi celkem chutnal. Půllitrová láhev stála něco kolem jedné východoněmecké marky (tenkrát zhruba 3 Kčs), takže bylo možno i v pivně omezeném prostředí docela hodovat.

Podle popsané charakteristiky by maibock na rozdíl od bocků běžných či dokonce eisbocků (nejsilnější se vaří ve Skotsku a má údajně obsah alkoholu 67,5%, což je zvrhlost) měl být sušší a více chmelovitý. Podle svých několika zkušeností s tímto stylem bych to ani neřekl. Vždy mi chuť připadala celkem nasládlá a nejvíce se blížila k nějakému silnějšímu a světlejšímu vídeňskému ležáku.

Předevčírem jsem pil maibock v Kurník šopě. Jednalo se o výrobek známého mnichovského průmyslového pivovaru Paulaner. Zdůrazňuji „průmyslového“, neboť jeho maibock tak úplně chutnal. Mok měl celých 16,3° EPM a to jediné, co jsem z něj cítil byla anonymní nasládlost a zvýšené grády. Dalo by se z něj rychle opít, avšak abus by vyšel dosti draho, neboť třetinka se prodávala za 49 Kč.

Nuž, není každý den posvícení a to ani v Bavorsku. Normálního Spatena nebo Lövenbräu si už skoro nedávám a v současnosti se zase těším na bavorskou a franckou alternativní scénu.

Zum wohl!