Mám jednoho dlouholetého pivního kolegu v Olomouci.

Seznámili jsme se, když na podzim 1992 dorazil na celostátní sjezd Bratrstva Chmelové Šišky, který se tenkrát konal v Kolibě v Dolní Datyni. Vedle toho, že je sofistikovaným pivařem rovněž už po několik dekád sbírá pivní sklenice. Má jich tolik, že ve svém domě už nemá skoro kde bydlet.

Bydlí v části Olomouce zvané Černovír. Kousek dále jsou Nemilany. Nikdy jsem v oné obci nebyl, jen jednou mne napadl slogan plánované písně s pivní tématikou „Milan z Nemilan“. A hle! I v Nemilanech nám vznikl nový minipivovar!

Jmenuje se trochu nepivně Buchťák (i když třeba rodina Buchtova je dynastie moravských sládků) a včera jsem měl možnost okusit jeho pivo.

Při mém nákupu u okénka v Kurník Šopě byl v nabídce 11° ležák s pomerančovou příchutí (proč?) a pivo polotmavé Mulat. Volba byla jasná. Dobře vychlazeného Mulata jsem si hned večer otevřel k pikantní uzenině.

Barva byla typicky polotmavá. Někdy bývají „ambery“ spíše do světla a poukazují spíše na původ mnichovský (což mám rád), jindy jde o typické ležáky vídeňského typu, kde mnohdy cítím zvýšený obsah karamelu, což úplně nemusím. Buchťák byl však tak akorát.

Vůně rovněž příjemná, procházející celým degustačním procesem. Nasládlost minimální, jistá chuťová učesanost byla provázena asertivní chmelovou složkou, což se projevilo, že i přes celkovou uklidňující hladkost byl cítit jadrný „spodek“ a umírněná zemitost. Ohledně názvu – doufám, že se Buchťák nenechá strhnout nekorektností přerovského Parníku a své úplně tmavé pivo nazve předpisově „Afroameričan“. Škoda, že jsem neochutnal světlé. Ten pomeranč by mne tam určitě rušil.

V Olomouci někdy kolem roku 2000 skončil s výrobou letitý městský pivovar (nakonec vařil pivo Holan) založený v roce 1897 po mnoho let značně neoblíbený zejména mezi mimoolomouckými pivaři. Teplá olomoucká desítka byla pivním strašákem a říkalo se, že by ji měli čepovat v kárném táboře pro odsouzené pivaře.

Dnes není v Olomouci problém najít kvalitní škopek. Do onoho krajského města už moc nejezdím, ale mám stále v podvědomí pivovar Svatováclavský, Moritz, V Riegrovce, na Svatém Kopečku a hlavně pivovar Hanácký, z jehož produkce si i v Ostravě s oblibou dávám Chmelaře nebo Sladaře.

Haná je pohostinná, ale prý se tam blbě lyžuje.