Ostravské změny

Podle Murphyho jsou všechny změny vždy k horšímu. V Ostravě to může platit tak napůl.

Po několika měsících jsem se prošel svým rodným městem. V Mariánských horách zavřeli hned tři vietnamské jídelny. Částečně zřejmě proto, že má tato komunita díky negativní publicistice docela špatný gastronomo-hygienický kredit, částečně proto, že pěstování a distribuce drog vynáší mnohem více než vaření (krom pervitinu). U autobusové zastávky Husův sad je zrušený modelářský obchod. Asi před 3 lety tam byl přestěhován z ulice Puchmajerovy, kde fungoval od roku 1957. Lidi dnes už modelování asi příliš nebaví. Polský Dům na Poděbradově ulici je také již řadu let prázdný. Není to škoda?

V centru na ulici Zámecká je situace ještě horší. Samé volné prostory, zrušené prodejny i hospody. Při tomto trendu bude z centra Ostravy brzy mrtvá čtvrť. Za vše může samozřejmě vleklá hospodářská krize, která navzdory příznivým makroekonomickým ukazatelům a světle na konci tunelu stále probíhá a má pesimistická prognóza je, že se z ní nikdy nevyhrabeme. V kombinaci se snižující se kupní silou našich občanů a arogancí vládnoucí mafie je naše město přesně tam, kde je (ačkoliv myslím, že tak to bylo vždycky).

Změny proběhly i v pivu. Během hodiny jsem odhalil jen ty nejpodstatnější. Koníček z Vojkovic se konečně dostal do Ostravy. Čepují ho v minikinokavárně kousek od Masarykova náměstí. Půllitr 11°Ryzáka za 29 Kč. Bohužel toto prostředí příliš hospodsky nevypadá. Ještě větším překvapením byla má náhodná návštěva hospůdky U Zvonu na Pivovarské ulici u Černé louky. Tento podnik mne zajímal jen proto, že měl po dlouhá léta na čepu hlučínské pivo. Myslím, že už někdy od roku 1995. Tento produkt se postupně nazýval Slezský Korbel, Bivoj a nakonec Avar. Zajímavé bylo také sledovat vývoj ceny. Od zhruba 9 korun v polovině 90. let, přes 12.80, 15. 17, až k finálním 22 Kč. Dnes však už v těchto prostorách sídlí nová Chachárkova hospůdka. Na čepu Chachárek 12°za 18 Kč a docela pestrá nabídka poledních jídel. Chachárek je teoreticky pokračovatel kopřivnického Lašského Vulkánu, dnes však nikdo s určitostí neví, kde se vaří. Pít se to při dobré vůli dá, jinak však nic extra. Věřím, že tato hospoda bude mít na rozdíl od původního Zvonu, který často zavíral i před 18 hodinou, rozumnou provozní dobu.

Kousek od této knajpy na Střelničníi ulici funguje ještě Soukromý klub Absint, kde mají údajně na čepu pelhřimovského Poutníka. Vstup je však podmíněn heslem, které jsem zapomněl. Doufám,že všechny další pivní změny v Ostravě budou vesměs k lepšímu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u “Ostravské změny

  1. a co takový Kýbl Krve ve Výškovicích? Což je další ostravská pivní vlaštovka, po Kurnik Šopě, Segalovi a Hobitovi. No a ten absintový klub Les je opravdu skvělý podnik, Poutník tam je jako křen :-) V Ostravě to začíná být s pivem konečně o něco lepší, kromě výše zmíněných hospod, tu máme ještě předražený Zámeček v Zábřehu, pak zase naopak superlevný Uherský Brod ve Fajné Knajpě na konci Hlavní třídy v Porubě, v Šatlavách a na Spolku čepují Moravu z Frýdku, ve Vratimově a v Martinově jsou malé pivovary, začíná se tady o něco lépe dýchat, ale že jsme se načekali….

  2. K tomu musím dodat, že v Chachárka se proměnil i kultovní Závodník na hulváckém kopci.

    K těm mizejícím podnikům – nejsem si úplně jist, že mizí jen kvůli oblíbenému vševysvětlujícímu pojmu „ekonomická krize“. Jednak nic netrvá věčně a konec čehokoli je zase začátkem něčeho dalšího, a jednak co nenabízí dostatečné služby, tak prostě zaniká. Pivní situace se na ostravsku v posledních letech dramaticky zlepšuje, Segal rekonstruuje, tak proč pesimismus? Chtělo by to znát přesná čísla a taky konkrétní výpovědi podniků a jejich zákazníků. Protože pak kdekdo svádí na krizi kdeco. Nedávno si dokonce nějaký sládek v médiích posteskl, že mizí klasičtí pivaři, kteří dají každý druhý den v hospodě 7 piv, nebo něco takového. No, abych se přiznal, stýskat se mi po nich nebude. Nevím, jestli by pivní kultura měla vypadat zrovna takto. Nebo si vezměme zrušenou pivotéku v Mariánských horách: upřímně, měla komu co nabídnout, aby se sem člověk častěji vracel? Zvláště když jsou tady lépe zásobené pivotéky u Segala a v Pivovarském domě. Zkrátka úbytek nemusí být vždy nutně ztotožňován se ztrátou. Možná ubylo vietnamské bistro, ale zase třeba přibyla další sýrárna. Někdy není od věci vyměnit staré za nové.

    PS: heslo do Absinthu je „pelyněk“

    • Jestliže zmizí z Mariánských Hor lékárna, která fungovala od roku 1938, nemyslím si, že lidé v Mariánských Horách by byli zdravější a léky nepotřebovali. Když se rozhlédneme kolem je patrné, že nejlépe se v současnosti v podnikání u nás daří hernám, zástavárnám, second handům a lichvářům. Ať je krize nebo ne, já toto za pokrok a svěží vítr nepovažuji. Když zmizí s pivní mapy Radegast, nebudu jej oplakávat, neboť nostalgie v těchto případech mne samozřejmě už přešla. Je jedno kolik člověk vypije piv, měl by se však věnovat kvalitním značkám a mít na paměti, že je třeba konstantně obhajovat naše světové konzumační prvenství.
      P.S. Heslo jsem samozřejmě znal, ale neprásknul. Teď si bude muset majitel tohoto klubu nejspíš vymyslet nové.

Napsat komentář k Jarosek Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>