Jak jsem již psal loni, na Rýnu ležící město Rüdesheim má všechny vlastnosti turistické pasti.

Rüdesheim je to pravé Německo, kde v historii řádili bájní  Nibelungové a kde proradná Lorelei lákala lodivody k nárazu do říčního skaliska. Ze slavné historie těží místní turistický průmysl, kterému se na Rýnu daří.

Využil jsem volného večera a procházel jsem se po stmívajícím se městě. Z četných hospod se linula sračková německá hudba, avsak jak jsem očekával, nabídka vín bezkonkurenčně převyšovala nabídku piv. Proč nejsem raději vinařem?

Skuhráním žízeň neuhasíš. Rozhodl jsem si dát na jedné pěkné zahrádce curry wurst. Zni to orientálně, ale jedná se o německý vynález. Spíše se dostane kari do Bavor než vuřt do Indie.

Na zapití výživný tmavý pšeničňák Benediktiner. Vtom jsem na protější hospodě zahlédl neznámé logo. Rheingauer Landbier. To mi nic neříká. Změnil jsem lokál. Krásná hučící hospůdka s kmitajícím personálem. Landbier měli jen v láhvi, ale skutečně stál za to. Pivečko chutné, voňavé – čistá příroda. Je to marné. Němci to prostě umějí.

Kolem prolétl vrchní v zástěře s nápisem Únětický pivovar. Byl to Pražák na brigádě, kde si zdokonaloval němčinu. Jo, Únětice bych si dal. Ale ještě budu muset pár týdnů počkat.