Po cestovani, kdy se alternativni pivo muselo hledat jsme dorazili do belgickych Antverp.

Od pristavu je to do centra blizko a cestu tam neni tezke najit. Uz po ceste jsem objevil par specializovanych obchodu s belgickym pivem. Na restauracich neni pouze obligatni logo Stella Artois, ale i Maes, Cristal, Kaizer Karel, Omer nebo Primus.

Nejlepsi je se zeptat primo odborniku. Na turistickych informacich mi poradili jako nejlepsi pivni podnik hospodu s nazvem Kulminator. Tak se prece jmenovala svetla specialni 28 z Nemecka, ktera mela plnych 11% alkoholu! Bohuzel antverpsky Kulminator otvira az v 16 hodin.

Kousek od majestatne katedraly objevuji dobre zasobeny pivni kramek. Ceny jsou mastne, ale obsluhujici Vlam ve stylove zastere vypada jako skutecny odbornik. Co takhle nejaky Pilsner? V krame jich moc neni, ale z lednicky vystara chlazeny Bavik. Osvezujici pivo, ktere je prozatim mozno beztrestne konzumovat i na ulici. Avsak zrejme vseho do casu. Po Baviku se blize seznamuji se sortimentem obchodu. Dva roky jsem pracoval v Pivovarskem dome Ostrava a v one dobe jsme dosti obchodovali prave s belgickym pivem. Mozna, ze jsem tehdy nabyl dojmu, ze vetsinu tamnich pivovaru znam. Svuj omyl jsem castecne identifikoval uz pred 3 lety v belgickem meste Brugge. Ale teprve ted vidim, kterak jsem byl blahovy. Tech znacek! A nase nekdejsi drahe Trappisty tam patri mezi ty nejlevnejsi. Zakupuji sest tretinkovych lahvacu a vydavam se opet do Kulminatora. Avsak jsem dosti zklaman. Hospoda uvnitr vypada jako stary antikvariat, ve kterem probiha inventura. Pro jistotu jsem si jeste overil zdali se jedna o otevrenou hospodu. Pres mnozstvi starych knih a prazdnych lahvi ani neni videt vycep. Stara vycepni vypada jako hajzlbaba a v podniku neni ani prilis mista. Na neviditelnem vycepu asi 14 znacek. Dale asi 300 druhu lahvacu, nektere archivni stoji pres 200 eur. Nu dobra. kdyz uz jsem v Belgii, tak dam nejaky ten Lambic. Lindeman je lambicka klasika. Kysely jak stovik, ale to tak ma byt. Po takovemto moku  jakekoliv nakysle pivo  chutna jako listy stivie. Dalsi kyselak se jmenuje Rodenbach. Je tmavsi, nakysly, ale chutny. A ma pres 9% alkoholu. Chvili uvazuji o kurioznim bezchmelovem produktu pivovaru De Boor. Misto one, reklo by se skoro nenahraditelne ingredience je do specialu pridan chinin a jalovec. Nakonec vsak usuzuji, ze jsem prisel na pivo a ne na gin s tonikem.

Na centralnim namesti nachazim pivni knajpu se 30 kohouty. Osvezim se lehkym lezakem z pivovaru Brabandere a nakonec si objednam Baltic Porter z estonskeho minipivovaru. Pohjele.Ten ma dokonce 10,5% a pisou, ze obsahuje cerny rybiz. Urcite tak i chutna.

Mijim dalsi obchody i hospody a registruji stale nova loga. Za par dni se belgicka pivni scena neda poznat. Je toho hodne a leze to do penez a castecne i do jater. Obtizen rozlicnymi lahvaci se vracim na lod. Vecer zacnu s degustaceni. To zas bude zatva!