Po roce opět v Hlučíně

V sobotu 6. června kolem 15 hodin se k hlučínskému jezeru pomalu slézaly skupinky pivařů. Začínal druhý den Hlučínských pivních slavností.

25 korun vstupného byla vskutku jen symbolická částka. Hned zkraje se bylo nutno zorientovat v prostoru. Areál jezera je velký a stánků bylo poměrně málo. Začal jsem třetinkou jedenáctky Max, která se čepovala pod hlavičkou Opavského Zlatovaru, o kterém výčepní přesvědčeně tvrdili, že se vyrábí v Opavě. Ještě nedávmo bylo možno okusit Zlatovar z produkce Uherského Brodu, nyní však začala kampaň Jak chutná Opava, tak mne opravdu zajímá, co se s onou, pro mne celý život blízkou značkou děje.

Skřečoňský 11°světlý Žabák byl solidní, chyběla mi však výraznější hořkost nebo prostě nějaký „rukopis“ sládka. Chystal jsem se i na polotmavou 13°, ale na tu jsem nakonec zapomněl. Vynechal jsem Qáska (piji ho denně) a Hukvaldy (piji je často), z Kozlovic na mne zbylo už jen pivo tmavé. Příliš hodně karamelu. Rohan a Franz vsadili na piva ochucená. Medový ležák z Rohova i jeho ořechový speciál byla piva nápaditá se svou nezaměnitelnou „rohovskou“ základní chutí. Světlá 12°od Franze byla poměrně fádní, mnohem zajímavější bylo pivo mandlové. V Hlučíně se též konala světová premiéra piva melounového. Stačily mi však dva hlty abych se ujistil, že nemám zájem o větší konzumaci onoho moku kde se kombinuje světlé pivo s melounovým extraktem.

Nejchutnějším pivem festivalu byly pro mne výrobky přespolního pivovaru z Nové Paky. Ať už výčepní 11°(?), 12°ležák nebo pivo polotmavé měly v sobě svou naprosto charakteristickou „novopackou“ příchuť. Zpočátku trochu indulona, která ovšem rychle přechází do nádherné pivovarnické „hlíny“. Ani Nová Paka není příliš hořká, ale ta chuť opravdu stojí za to. Z její nabídky jsem vynechal pouze pivo třešňové.

Na závěr přínosného pivního odpoledne jsem ještě okusil půllitr piva žitného, které vyrábí českobudějovický Samson (Měšťanský pivovar – Budweiser Bier). V žitňáku byla však více cítit zřejmě dominantní pšenice, která se prezentovala charakteristickou banánovou ovocností a mok byl zřejmě zásluhou žita ještě více nakyslý. Vzpomněl jsem si na přerovského žitného Negra, kterého už jsem dlouho nepil. Napadlo mne jestli jej náhodou nezakázali vyrábět. V našem kocourkově je možné všechno.

Organizačně byla akce dobře zvládnutá, vedle piva se točilo i nealko, prodávalo víno a nechyběly ani stánky s jídlem. V hudebním programu zase stejně jako loni zářila dívčí bigbítová kapela Kapriola. Navzdory meteorologům vyšlo i počasí, tak si myslím, že akce může být hodnocena jako celkem zdařilá.

Nashledanou napřesrok!

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Po roce opět v Hlučíně

  1. já v rámci dovolené (čti – východočesko-vysočina beer tour) zase navštívil Apetit festival v Pardubicích – a z více než 20 přítomných regionálních pivovarů to u mě tradičně vyhrál Kutílkův pivovar ze Žlabských Chvaletic, v těsném závěsu za ním se umístil Pivovar Na Kopečku ze Svitav, pak v dalším pořadí stáli ruku v ruce Rampušák z Dobrušky a Nová Paka, hodně vysoko bych také hodnotil Žamberk, ale to by nebylo objektivní hodnocení, bo v tu dobu jsem už nebyl tak úplně při smyslech, Pacov a Běleč měli svou tradiční kvalitu – tzn. velmi dobrá, ale ničím vyjímečná piva. (v rámci těch místních gastronomických slavností jsem poprvé v životě ochutnal i smažené saranče, a bylo skvělé)

    V průběhu tour jsme si dali procházku z Chotěboře do Ždírce nad Doubravou, zatímco piva z Chotěboře tradičně nadchla a se slzou v oku jsem vstával od toho dokonalého moku (v pivovarské prodejně zakoupil na cestu aspoň lahvové dvanácty za sympatických 12 kč!!!), aby po 15 km procházce dost divokou přírodou přišlo zklamání ve Ždírci – steak nebyl zrovna z nejkvalitnějších (prý z argentinské krávy) pivo měli jen 13°, což v tom hicu byl docela problém pít, navíc měla takový nějaký divný lihový konec a více než 2 nešly překousat, ani neosobní a zbytečně nakašírované prostředí minipiovaru mě neoslovilo, do toho bohem zapomenutého koutu světa nemá smysl už jezdit. To příště strávím raději 14 dní rovnou v Medlešicích, protože nic lepšího na světě stejně neexistuje – skvělé pivo za 17 Kč, uvolněné prostředí, pohodová atmosféra, nakládaný velký hermelín za 39, spontání grilování štamgastů, všech 7 večerů tam strávených stálo za to, každý byl jiný a každý byl krásný, už vím, kde se jednou nechám rozprášit :-), Medlešice rulezz!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>