V úterý jsem realizoval svůj plán výjezdu do jesenických pivovarů.

Holba nebo Šerák bezkonkurenčně kralují jesenickému regionu. Naštěstí je možno okusit i alternativní značky. Novodobě se pivo v Jeseníku začalo vařit roku 1874 kdy si v onom městě otevřel svůj pivovar židovský podnikatel Lichtwitz. Podnik fungoval zhruba 50 let a ve 30. letech minulého století bez náhrady zanikl. Nový minipivovar, který nese stejné jméno je vybudován ve stejných prostorách jako sám původní Lichtwitz. První informací, kterou je nutno vědět je, že podnik otvírá ve 14 hodin a zavírací den je pondělí. Hospůdka stojí na poněkud odlehlém místě, ale znáte-li její lokalizaci je to od železniční stanice jen asi 10 minut chůze. Při mé návštěvě nabízel Lichtwitz dva druhy vlastního piva. Světlou nefiltrovanou 11°a polotmavou 13°. Světlý ležák byl hořkost sama.Hořké pivo mám rád, ale Lichtwitz mi připadal až pelyňkovitý. Až se mi zdálo, že hořkost nepříliš vyvážená sladovostí a aromatem je poněkud samoúčelná. Polotmavá třináctka byla rovněž hodně hořká, ale přece jen její suchost byla kompenzovaná alikvoty karamelového sladu.

Na pivovar Kolštejn jsem byl zvědavý. Jeden britský turista mi popsal místo jako „past na turisty“, bývalý spolužák ze školy byl s návštěvou velice spokojen. Vesnice Branná leží na železniční trati z Jeseníku do Hanušovic. Od nádraží je třeba stoupat do kopce a asi po 200 metrech uvidíte domek, ve kterém se nachází malá hospůdka U Pytláka. Na čepu byla Holba a též kvasnicový žamberecký Kanec 12°. Upřímně řečeno mi však příliš nejel a tak jsem se těšil na originální kolštejnské pivo. Wellness hotel se nachází hned naproti zámku a kostela. Místo pěkné, do té doby jsem neměl tušení kde se Branná nalézá. V ceně ubytování v turistickém hotelu 665 Kč na osobu je i polopenze. Losos s bramborem byl vskutku delikátní, rovněž kolštejnská 12°velice slušná. Opět spíše hořčí, ne však tak brutálně jako mok z Jeseníku. Hustá pěna, vysoká pitelnost, osobně bych možná uvítal kdyby pivo nebylo tak přechlazené. V nedaleké místní hospodě měli na nabídkové tabuli uvedené slovenské pivo Steiger – bohužel však momentálně nebylo na čepu.

Po zkušenosti se stylovou leč střídmou restaurací v Branné na mne působil loučenský hostinec Na Staré poště poněkud přeplácaným dojmem. Spousta historických chalupářských rekvizit dává lokálu ráz až jisté kýčovitosti. Nepochopil jsem také proč minipivovar Bravůr podává vedle svých značek rovněž Krušovice a dokonce i Heineken. Na to kolik inzeruje druhů svého piva je nabídka v restauraci docela chudobná. Četl jsem na stránkách Svět piva dlouhou diskusi o kvalitách případně nekvalitách tohoto podniku. Jistý turista z Čech byl nespokojen jak s nedostatečným sortimentem tak i s arogantním jednáním servírky. Jiní hosté to zase popírali. Osobně mám ze Staré pošty dost smíšené pocity. Hned po příchodu v 10.30 jsme byli upozorněni, že ve 12 hodin bude celá restaurace rezervovaná pro početný zájezd. Opět hrabivá a neprozíravá politika managementu, který nebere ohledy na možnou návštěvu drobných houfně neorganizovaných pivařů. Světlá i polotmavá 12°však byly celkem chutné. Podstatně sladší než moky, které jsem okusil předtím, v pivu vynikala sladovitost a byly příjemně cítit kvasnice. Posezení mi zpříjemnilo několik zástupců zvířecí říše, kteří mne do lokálu přišli pozdravit.

Dojem slušný, škoda však, že už jsem neměl čas vypravit se do Rýmařova na Excellent.