Minipivovar v Praze – Ládví funguje už řádku let a má u většiny fajnšmekrových pivopijů celkem dobrou pověst.

Onehdy jsem narazil v hospodě hned na dva druhy piva z Cobolisu.

11°Brigádník je typicky český ležák vyroben s použitím čerstvého chmele.

Mohu říci, že je to pivko velice příjemné a super pitelné. Dost intenzivně voní, avšak ono aróma pěkně ladí s celkovým charakterem onoho moku.

Hořkost střední, elegantní sladové tělo, kterým nenuceně a naprosto přirozeně prostupuje prezentace užitého chmele.

Doznívání je homogenní, avšak normálně si jej ani nevychutnáte, neboť se budete netrpělivě těšit na další lok.

Marná sláva. I přes obrovskou nabídku roztodivných pivních stylů na našem trhu český sládek stále ležák umí.

Po této veskrze pozitivní zkušenosti jsem si objednal ještě další coboliské pivo – 12°Saturn – Saaz Ale.

V onom případě jsem však příliš spokojen nebyl.

Očekával jsem podle slova Saaz nějakou asociaci se městem Žatec. A to mi vždy v první řadě připomene samozřejmě Poloraný Červeňák.

Ovšem už někdy počátkem 90. let se Žatecký chmelařský průmysl začal přizpůsobovat světovým trendům a začal šlechtit nové druhy. Tenkrát aromatické chmely Borek a Sládek.

Saturn je moderní český chmel, který je údajně vhodný k 3. chmelení a k chmelení za studena. V tomto případě jej Cobolis využil beze zbytku. Saaz Ale mi chutnalo jako brutální IPA uvařena účelově pro entuziastické fanoušky tohoto pivního stylu. Ač se mohlo jednat o Single Hop, brutálně hořký mok už pálil na jazyku a zase mi připomínal chmelový vývar.

I přesto je dobré, že pivovar Cobolis dovede oslovit širší pivní veřejnost a má na paměti, že není na světě pivovar ten, který by se zalíbil pivařům všem.

A název Cobolis? Myslím, že je to starý latinský název pro nedaleké Kobylysy.