Toto je jeden z výrazů, jímž bývá označován minulý režim.

Naprosto nesprávné označení „komunismus“ dnes již bohužel akceptovala i rétorika oficiálních médií (byl to pochopitelně socialismus, který měl dovést společnost, až bude dostatečně uvědomělá k vybájenému komunismu). Dále se říká „za bolševika“, „za komárů“, „za socíku“ apod. Jako o „totalitě“ však o oné éře už po pár dekád hovoří i mnozí jedinci, kteří význam tohoto slova ani pořádně neznají.

Totalita inspiruje i v pohostinství. Již počátkem 90. let vznikaly tématické hospody, které se nedávný režim snažily, rádoby vtipně připomínat. V oné době byly ještě vzpomínky celkem živé a mnohá hostinská zařízení se od 70. či 80. let moc nezměnila, proto majitelé „totalitních“ knajp sázeli spíše na stylové dekorace, pročež pak jejich podniky vypadaly spíše jako agitační střediska v 50. letech.

Komunisté jsou dodnes označováni za největší nepřátele lidí a čím dál větší část společnosti už ani neví proč. Zdálo by se, že totalitní hospody vyšly z módy, přesto se však nějaká čas od času objeví.

Bolševický železobetonový komplex Marica na 5. porubském obvodu byla snad totalitou sama o sobě. Nevzhlednost, uniformita, bezpříkladná funkčnost a řízenost. Přesto však Marica vypadala jako stavba. Už zhruba po 10 letech vytoužené demokracie objekt vypadal jako ruina a jeho žalostný stav se kontinuálně zhoršuje. Kde jinde by mohla vzniknout kvazi totalitní hospoda než právě v Marici?

Lokál s lakonickým názvem Totalita je rozlehlý. Za bolševika se na veřejných prostorách nešetřilo. Jako první mne samozřejmě zajímala značka točeného piva. Ostravar 12°a Mustang jsem očekával, ale rozradostnilo mne, že na výčepu se nalézal i kohout se Starobělským. Bohužel toto pivo zrovna nebylo. Jedná se prý o rotační pípu a momentálně je místo toho na čepu nefiltr 10°“Totalita“ z Ostravice. Správně. Komunisté bývali bájní lháři. Kohoutek se Starobělským Ležákem se nachází hned vedle kohoutku s nápisem Rotační Pípa. Ti bolševici jsou prostě nenapravitelní.

Hojně chmelená, nejspíš svrchně kvašená 10° byla celkem pitná. Dívám se po lokálu, ale totalitu mi zde nic přílišně nepřipomíná. Dřevěné lavice a stoly z masivu, moderní, současné výčepní zařízení, které se těm klasicky totalitním vůbec nepodobá. Snad jen pár dobových dekorací, spíše z 50. let, které však já osobně zrovna z totalitních hospod nepamatuji. Vím, že čas se nedá vrátit (ačkoliv Einstein tvrdil opak) a já už nezažiji začouzené pajzly s krápníky na toaletách, nesnesitelný hluk i při absenci jakéhokoliv technického zdroje, pivem polité stoly a dotěrné opilce projevující buďto svou alkoholickou demenci nebo psychotickou agresivitu. Avšak hospoda, která se snaží vypadat jako nepovedená síň tradic mne nemá šanci přesvědčit o své nápaditosti.

Totalitní dobu možná trochu připomíná obsluha, která odpovídá na upřímný pozdrav na půl huby a je náležitě otrávená.