Nejvhodnější prostředí pro pořádání pivních přednášek jsou hospody. Tyto prezentace se však mohou konat i v sálech kulturních domů, v knihovnách, v soukromí a dokonce i v lázních. 

Zlatý život v lázních! Vzpomínám jak před skoro 22 lety v Karlových Varech přibíhali pacienti již v odpoledních hodinách do hospůdky na Jelením Skoku kde pařili až do večera, načež se přesunuli zpět do centra města k užívání nočního života. Jen kdyby nebyly ráno ty lékařské kontroly a dotěrné procedury!

Sanatoria Klimkovice byla oficiálně otevřena v roce 1994, jedná se tudíž o poměrně nový a moderní lázeňský komplex. Pacienti si toto zařízení nemohou vynachválit, proto se tady sjíždějí až z dalekého Blízkého a Středního Východu. V posledních letech bohužel příliv tuzemských návštěvníků klesá což je následek zločinné politiky ministra zdravotnictví Hegera a jeho diverzního štábu, která v lékařské péči razí teorii Darwinova přirozeného výběru. Nechť přežijí jen ti nejbohatší a ostatní účastníci tzv. standardního zdravotního pojištění chcípnou – nejlépe těsně před dosažením důchodového věku neboť nejuvědomělejší daňový poplatník celý život tvrdě a poctivě platí daně i všechna pojištění a zavčas vlastenecky umře aby nezatěžoval svůj milovaný stát výplatou penze.

Byl jsem požádán, abych 3. dubna uspořádal v klimkovickém samatoriu přednášku o pivu. Podobné besedy provádím relativně často, vždy je třeba se citlivě zaměřit na cílovou skupinu posluchačů. Usoudil jsem, že v případě lázní je třeba akcentovat především zdravotní přínos uvědomělé a pravidelné konzumace sladovo-chmelového nápoje. V úterý 3. dubna se zrovna v lázních měnily turnusy a noví pacienti se zmateni belhali po chodbách komplexu. Nakonec si cestu do poměrně odlehlého kinosálu našlo pouhých 10 z nich. Oproti očekávanému počtu 20 až 30 účastníků to bylo poměrně zklamání, avšak využil jsem větší intimity atmosféry a přednášel přímo u sražených stolů.

Na uvítanou dostal každý pacient skleničku ležáku z minipivovaru v Chotovinách. Pak už začala přednáška. Zahájil jsem stručnou historií piva v Babylonu a v Egyptě, po pár větách jsem se zaměřil na dějiny piva českého. Největší důraz jsem nakladl na přechod českých pivovarů na výrobu piva spodně kvašeného v 2. polovině 19. století.Ze zdravotních pozitiv piva jsem se zaměřil zejnéna na vitamíny skupiny B (thiamin, riboflavin), kyselinu listovou, hořčík, železo, antioxydanty, polyfenoly a xanthohumol. Všichni přítomní se při vidině zpevnění svého chatrného zdraví rozhlíželi po další dávce, naštěstí už přišla řada na instruktáž o degustaci. Ochutnávalo se z baňatých napoleonek, což pochopitelně není typické pivní sklo, svůj účel – barva, vůně, chuť, doznívání atd. to však splnilo. V poslední třetině jsem svým posluchačům a divákům projektoval asi 30 tématických fotografií z domova i ze světa.

V následné besedě jsem se dozvěděl i něco o původu účastníků. Jeden nešťastník byl přímo z Jarošova, kde zrušili tradiční pivovar už v roce 1995. Nepomohla ani skupina Argema svým vlezlým waltzem na jarošovskou objednávku. Další posluchač byl z Břeclavi. Ten může (jestli bude samozřejmě ochotný) mluvit o štěstí. 22. června tam znovuzprovozňují známý pivovar Podlužan. Dej Bůh štěstí!

Zaujala mne otázka jednoho staršího pacienta. Zda-li je pravda, že Pilsner Urquell je zásaditý. Ne. Je kyselý jako ocet a já ho ze zásady nepiju!

Nakonec se přednáška vydařila, jen těch lidí mohlo být o něco více. Příští besedu plánuji v nemocnici nebo v blázinci.