Známe ho všichni. Láhve s malebným legem zaplavují naše supermarkety. Dnes se nad tím již málokdo zamyslí, ale jaké bylo branické pivo před takovými 30 lety?

Pivovar Braník založila roku 1899 skupina pražských sládků. Zajímavé je, že dodnes známé původní logo vyhotovil za honorář 100 zlatých sám slavný český malíř Mikoláš Aleš. V 80. letech 20. století vařily v Praze pivo 3 pivovary. Jediný československý minipivovar U Fleků (1499), smíchovský Staropramen (1869), pivovar Pragovar v Holešovicích (1895) a výšezmíněný Braník. Ten vyráběl běžně 10°, 12°ležák, 12°pivo tmavé a jako speciál po celý rok i světlou 14°. S výrobky tohoto podniku se bylo možno běžně setkat díky tehdejší přísné rajonizaci zejména v okolí pražské čtvrti Bráník a v některých vybraných restauracích v centru. Známý byl především Bránický sklípek na Vodičkově ulici. Byl to lokál 3. cenové skupiny, takže tam stál půllitr „plnotučného“ do poloviny října 1984 3 Kčs, později 4.80 Kčs. Utkvěla mi v paměti má návštěva Sklípku v září 1991. Pivo doslova jako křen za nějakých 7 korun, výborné černé za stejnou cenu a 14°kolem 9 Kčs. Pak jsem ještě pár let navštěvoval toto restaurační zařízení – výhradně jeho šalandu, kde bylo možno dostat pivo na stojáka. Během let však sortiment řídnul a cena se zvyšovala. Když v roce 1993 zakoupil Pražské pivovary a.s. moloch Burton + Bass, během krátké doby byl branický pivovar zadlužem několika desítkami milionů korun. Je vskutku překvapující, že k jeho likvidaci došlo až v roce 2007 belgicko-brazilsko-americkou velkochemičkou AB InBev (v té době možná ještě InterBrew).

Zfalšovaná značka Braník (stejně jako měšťan a Vratislav) se vaří ve Staropramenu i v Ostravě, kde je kuriózní, že se údajně jedna univerzální várka „výčepního světlého“ před lahvováním rozdělí na Staropramen a Braník. Zdá se to nemožné? V dnešním pokročilém „tržním“ hospodářství, kde se každý snaží utrhnout co může, není nemožného vůbec nic. Jak takový Braník chutnal kdysi? Bylo to pivo méně hořké, spíše sladové s docela prozaickým dozníváním, u kterého bylo nejpozitivnějším faktorem, že býval v Praze čepován za předpisových teplot s křenovým řízem a šlehačkovou pěnou. Staropramen býval chutnější, ale dalo se to docela pít. Dnešní Braník vařený v Ostravě je obligátní nahořklou vodou, u které nás může upoutat leda tak dumpingová cena. Naštěstí se na území Prahy dnes nalézá asi 20 pivovarů, takže tento hybrid je určitě možno vynechat.

Kdybyste náhodou při procházce olšanskými hřbitovy zaslechli podezřelý šum vězte, že to se ve svých hrobech neúnavně otáčejí bývalí zakladatelé pivovaru Braník.