Náš městský pivovar Ostravar přichází na jaře s dalším speciálem.

Tentokrát je to kvasnicový ležák Bard.

Jako obvykle se nejedná o žádný převratný experiment. Pivo v průmyslovém podniku je nutno uvařit ve velké várce a pak je samozřejmě i kompletně prodat. Proto to musí být nápoj konzumovatelný širokou pivařskou obcí, do níž náleží povětšinou pivopijové komerční, avšak neměl by urazit ani náročnějšího spotřebitele.

Bard je vyroben metodou tzv. „kroužkování“, kdy se v poslední fázi výroby přidávají do várky kroužky rozkvašené mladiny, které údajně navíc zjemňují chmelovitost truňku. (Bard je 5x chmelený).

Pokaždé, když popíjím ostravské pivo, představím si dosud funkční otevřené spilky a hned mi lépe chutná.

U Barda jsem se docela trefil do odhadované barvy (16 EBC) i umírněné hořkosti (30 IBU). Mok je vyvážený, má kváskový charakter, slušně plné tělo a kratší, celkem harmonické doznívání.

Je podáván v roztomilých soudečkovitých kryglících.

V Ostravarových tankovnách se cena jednoho kusu blíží k 50 Kč, což je fakt, na který si u většiny vybraných a zejména alternativních značek je třeba zvyknout.

Líbí se mi, že velké pivovary i jako členové mezinárodních korporací občas obohatí svůj povětšinou fádní repertoár o nějaký ten pitelný speciálek.

Je ovšem za tím pochopitelně vidět princip nabídky a poptávky.

A je třeba si tíž uvědomit, že v tomto případě zde nastavily laťku malé alternativní provozovny.