Degustace archivních piv

Tentokrát poněkud v jiném stylu.

Předevčírem se mne otázal výčepní od Segala, zdali se nechci zúčastnit speciální degustace archivních piv. Proč ne?

Hned nato jsem se však dozvěděl, že to jsou všechno láhvová piva průmyslová, kterým svorně vypršela expirace již před několika lety. Nu což! Otrávit se snad nemohu, tak tedy ochutnáme.

Prvním archivním lahváčem bylo pivo Ožujsko z Chorvatska. Při otvírání jsem čekal explozi, ale nedošlo k žádné odezvě. Mok nebyl zakalený, ale rovněž neměl žádnou pěnu. Byl cítit po podzimních jablkách. Říz nulový, vlezlá sladkost jablečného pyré spojeného s několika lžičkami komerčního medu. Výčepní dokonce cítil v dryjáku kaštany, což nemohu zodpovědně posoudit, jelikož je běžně nekonzumuji. Závěr samozřejmě stejně hnusný. Neodvážil bych se tvrdit, že se jedná stále o pivo. Podle etikety jsme se dozvěděli, že záruční lhůta skončila již v červenci 2003. To jsem zrovna zařezával na našem nově koupeném penzionu Motýlek na Kružberku.

Druhým testovaným nápojem byl italský pilsner „Itala“ vyrobený kdesi v Římě. Tomu skončila expiračka už v roce 2001. Opět nepříjemná ovocná příchuť a nedobrá medová sladkost. Tentokrát kaštany nepřítomny.

Třetí láhev byla z Německa nebo z Rakouska (ve výčepu bylo dosti šero a etiketa třetinky byla velmi malá). Qöllfrisch. Oproti předchozím vzorkům byl lahváč mladík. Měl být vypit až v roce 2013. Chuťově se však od svých kolegů skoro vůbec nelišil. V „doznívání“ vznikal jakýsi nesourodý zmatek vjemů, identifikoval jsem mlžně pouze březový šampón.

Degustačního sessionu se účastnil i samotný Segal, který vždy při cestě kolem baru na ex vyprázdnil dvoudecku a vždycky se příšerně zašklebil, až z něj šel strach.

Po této bizarní akci mi nebylo naštěstí špatně. Jen trochu smutno. Pivo, ať má jakýkoliv původ bylo uvařeno, aby potěšilo své spotřebitele. Nechat jeho přednosti kdesi v garáži v uzavřeném balení transformovat do podoby sladkého hnusu je nezodpovědné a neuctivé.

V našem případě alespoň týrané lahváče posloužili k vědeckým účelům empirického poznání.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Degustace archivních piv

  1. Poučná degustačka. Já to tušil, že „průmyslový“ lahváč se nikdy nezkazí. Zde je důkaz. :-) Zajímavé je, že ač má většina piv ph kyselý, tak nic nezkyslo, ale vše zesládlo. S tou vůní březového šamponu jsi mi připomněl jednu degustačku, kde jsme koštovali zrušenou sbírku minilahviček průmyslové whisky (whiskey?). Tenkrát mi ty staré fourrosesy, balantinky, johnniewalkery apod. chutnaly všechny opravdu jako šampony na vlasy. Whisky vůbec nerozumím…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>