Nadpis vypadá jako název pohádky. A ono to pivo skutečnou pohádkou je.

Konečně nám přivezli do pivotéky pár PET láhví s 12°Velkorybnickým Hastrmanem. Ačkoliv jsem s tímto pivem již do styku v minulosti přišel, na degustaci jsem se skutečně těšil. A Hastrmánek nezklamal…

Hned po otevření petky mne potěšila jemná vůně. Slad s chmelem a jemné květinkové aróma. Již při prvním zběžném hltu jsem se ujistil, že přesně ta vůně se objevuje i v chuti. Hořkost střední, spíše decentní a vůně neprostupuje hned celým pivem, ale jen jeho chuť vkusně dotváří. Co mi to pivo jenom připomíná?

Ve Velkém Rybníku jsem byl prozatím naposledy v létě 2009. Po části Čech byly povodně, Velký Rybník se naštěstí nerozvodnil. Při cestě do Karlových Varů bylo ještě navíc nutno vyhýbat se stávkujícím mlíkařům (fuj!!!) kteří při protestech za dražší mléko sporadicky blokovali silnice. Na místě nás čekala malebná hospůdka a na čepu hned 6 místních druhů, jeden lepší než druhý. Jen ta obsluha mohla být laskavější. Od té doby jsem viděl petkového Hastrmana jen v pšeničné verzi U Segala. Podíval jsem se na Hastrmanovy stránky. Pivovárek na letošní Vánoce připravuje hned 5 speciálů!

Velkorybnický ležák je delikatesa sama. Lehce navoněná dochuť přechází postupně ve zbytkovou jemnozrnnou chlebovitost. To prostě nemá chybu. Jen přemýšlím, kde že jsem něco podobného pil… Svijany koncem 80. let? Ne. Ty byly také jemné, ale jinak. Rychtář? Blbost! Ten je úplně jiný a v podstatě je to jedna ze šťastných značek, které chutnají jako kdysi. Nějaké severočeské? Žatec určitě ne. Nejblíže tomu má snad litoměřický Kalich, který jsem naposledy pil v létě roku 1999.

Náhle mi to došlo. Ty Litoměřice nejsou úplně scestné, ale jsem skoro přesvědčen, že takto lahodně mi chutnala lanškrounská 11° na nádraží v České Třebové. Byl jsem tam několikrát a pochoutkové lanškrounské pivo, které se v poslední fázi svého vývoje jmenovalo Zlatý Beran jsem měl možnost průběžně degustovat až do roku 2000, kdy byl pivovárek bez náhrady uzavřen. Škoda. Lanškrounský ležák 11°i Koruna 12°byl však dobrý sluha, ale zlý pán. V roce 1987 jsem po požití cca 10 kusů usnul ve vlaku a zmeškal vlastní hudební produkci v nedalekém Šumperku.

Vida. Jeden kvalitní mok a kolik asociací a vzpomínek. Velkorybnický minipivovar má u mne plných pět hvězdiček. Dokonce jsem tam volal, abych ještě další piva přiobjednal. Mám však smůlu. Bude se rekonstruovat (na to je nejlepším obdobím opravdu zima) a piva bude málo. Dokonce jsem měl pocit, že jsem paní šéfovou na druhém konci bezdrátu svým dotazem otravoval. Měl jsem dojem, že zrovna tato osoba mne při mé návštěvě před 4 lety neochotně obsluhovala. Dobře. Hvězdička dolů. Ale pivo je opravdu vysoce kvalitní.

Už se vám sbíhají sliny? Tak si nechte zajít chuť. Zrovna si otvírám poslední petku. Další dodávka bude nejdříve v únoru.