Vracím se z Českého Ráje a beru to vlakem přes Hradec Králové.
V tomto krajském městě již znám dnes už zavedený podnik Klenot a jednou jsem měl možnost ochutnat nepříliš chutnou desítku z místního minipivovaru Kubík.
Rodinný pivovar 713 se nachází poměrně blízko hlavního nádraží. Jedná se o rodinný domek a přilehlou zahrádku. Venku se již oproti předchozímu dni trochu ochladilo, přesto usedám na zahradě za stůl. Ani si nejsem jistý, zdali jsou nějaké vnitřní prostory hostům k dispozici. Mladý majitel domku i zařízení minipivovaru krom mne obsluhuje ještě starší manželský pár. Muž se se mnou dává do řeči na téma pivo, ale má na svůj věk docela chabé znalosti. Konečně mi na stole přistává 11° ležák.
Oproti mé předchozí návštěvě mladoboleslavské provozovny EmBe je to vše úplně jiná zkušenost. Domácké prostředí, i když trochu chladno, křesťanštější ceny a zejména i poněkud odlišné pojetí chuti piva. Zatímco v MB byl ležáček jakoby vystřižen z pivovarnického slabikáře, v 713 mi 11° poskytla vedle kvalitního osvěžení též dávku jisté, naštěstí rozumně spoutané původnosti. Tak nějak si představuji chuťový charakter značky.
Těším se na další kousek. Přitom vykládám tepličákům (manželé jsou z onoho města) příběh Josefa Grolla a jeho nedokvašeného Prazdroje.
Žitná 12°je rovněž chuťově zajímavá. Chtěl bych se sládka zeptat na poměry jednotlivých sladů, ale ten stále pobíhá z místa na místo. Zatím doráží na zahrádku další skupinka pivařů a je třeba přistavit ještě jeden stůl.
Objednávám si ještě American Wheat. Sám jeho tvůrce říká, že mu chuťově připomíná rumové pralinky. Zřejmě nějaká senzorická chyba.
Pšeničňák skutečně chutná dosti exoticky. Překvapuje mne jeho skoro okrová barva a příchuť je rovněž velmi netradiční. Ani banán, ani zrno. Ale nakonec je to celkem pitné.
O pár dní později jsem se zmínil v Kurníkšopě o HK 713. Byl jsem překvapen, že lokální management podnik zná a dokonce od něj bral i párkrát pivo.
Není to jenom o počtu pivovarů, ale také o nezbytné logistice.