V globále mám německé pivo rád. Dokonce bych si troufal tvrdit, že je stejně kvalitní jako to české.
Poté, co jsem Německo alespoň okrajově procestoval, seznámil jsem se i důvěrněji s jeho pivními styly.
Základem německého pivovarnictví stále zůstává lager nebo pilsner v jakýchkoliv formách. Mezi jednotlivými značkami bývají samozřejmě obrovské rozdíly. Srovnejme např, ležák z malého pivovaru ve Franken s masovými výrobky Warsteineru nabo Radebergeru.
Jako další můžeme jmenovat německý weizen, který se na trhu objevuje v různých silách, stupňovitostích i barvách.
A pak následují nejrůznější kellerbiery, bocky, kölsche, rauchy nebo altbiery.
Zřejmě nejosobitějšími typy jsou Berliner weiss a Gose.
Slyšel jsem ještě o jakési hybridní formě zvané cottbuser, ale zatím jsem neměl šanci ji ochutnat.
V Kurníkšopě mne před dvěma dny zaujala 9% Archiv ze Zíchovce. Jedná se prý o prastarý pivní německý styl Lichtenhainer, pocházející z Duryňska, z okolí města Jena.
Další popis tohoto pivního typu na stránkách pivovaru Zíchovec mi připomíná typické pátrání cimrmanologů.
Je to údajně styl velice vzácný a tak okrajový, že nikdo přesně neví, jak má chutnat. Jedni tvrdí, že základem je 100% ječného sladu, jiní, že se má kombinovat i se sladem pšeničným. Jedny zdroje Lichtenhainer zařazují mezi kyseláky typu weissbier, druhé akcentují lehkou kouřovou příchuť.
Zajímavé, že i když jde o poněkud záhadný produkt, bylo přesně zmapováno, že se v 80. letech minulého století přestal na 14 let úplně vařit.
O renesanci stylu se prý snaží malé pivovary v Evropě i v Americe, ačkoliv se na jeho přesné podobě a definici nemohou zřejmě plně shodnout.
9% Archiv mne trochu zklamal. Necítil jsem v něm výraznější kyselost, ani náznak kouře. Nejvíce mi připomínal celkem pitelný a lehoučký letní ejlík s jemnými citrusovými podtóny. Místy jsem měl dokonce pocit, že byl při výrobě trochu říznutý citronovou limonádou.
Na žízeň dobré, leč degustačně jsem se o Lichtenhaineru mnoho nového a neotřelého nedozvěděl.
Pořád pro mne nejbizarnějším německým pivním stylem zůstává trpké Gose, do nějž se přidává kuchyňská sůl.