Nejedná se o nikterak novou chuťovou kombinaci. Používání pražených sladů dávalo černým ležákům a speciálům kávovou příchuť už dávno.

Dnes se však kávová chuť vyskytuje v porterech a stoutech mnohem výrazněji. Nejnovější dva příklady jsem našel opět v pivně nevyzpytatelném Maďarsku.

Coffee Milk Stout z pro mne prozatím neznámého minipivovaru byl nasládlý, jemný a přestože pocházel z třetinkové láhve, dlouho si udržoval smetanovou pěnu. I přes 5,5% pití vhodné především pro ženy. Nevím jak to v maďarském případě, ale v Británii se někdy do Milk Stoutu přidává kyselina mléčná. Spory existují ohledně označení Oyster Stout. Někdy je to prostě stout, který se dobře hodí k zapíjení ústřic, někdy však pivo obsahuje přímo ústřicový extrakt.

Druhé kávové pivo bylo mnohem zajímavější. Již podle jediného anglického nápisu na etiketě se jednalo o „kávové zrno uvnitř rýžového piva“. Co lze od takového fantasmagorického piva očekávat? Maďarsky umím jen pár slov, nicméně jsem pochopil, že v moku je voda (víz), ječný slad (árpamaláta), rýže (rízs) a chmel (komló). Podle prodavače z pivotéky se jednalo o pivo spodně kvašené. První má degustační asocace ukazovala na rebarborový kompot, potažmo na mou prvou dávnou zkušenost s belgickým lambikem ovšem bez charakteristické nakyslosti. Pak jsem se do zajímavé chuti zaposlouchal. Byly tam samozřejmě kávové podtóny, nakonec jsem však došel k šokujícímu zjištění. Kedluben! Možná i trochu dřevnatý, ale určitě se jednalo o stejnou zeleninu, kterou mi maminka balívala na svačinu do školy. Kedlubnovou příchuť jsem v pivu objevil poprvé v životě. Kdo by tušil, že toto může být výsledek kombinace rýže, ječmene, kávového extraktu a spodních kvasnic.

Tolik o kávovém pivu v Maďarsku. Odcházím na pivo a pak si dám kávu.