Od doby, co pivovarník a major vojenského letectva Richard von Lichtenberg zavřel svůj Freudův pivovar, Příbor se stal opět pivně fádním městem.

Skoro po 20 letech se v Příboře objevil nový minipivovar Pivojem.

Název vypadá nápaditě – ve skutečnosti se jedná o kombinaci slov pivo (nebo pivovar) + Jemelka.

Jako většina nových malých provozoven, tak i Pivojem se potýká s úvodními porodními bolestmi. Shání odbyt, což je v kraji pohanského boha Radegasta, kde jen občas zabliká světélko naděje v podobě Koníčka, Ostravice nebo Radase není vůbec jednoduché a navíc první várky bývají dosti kvalitativně nevyvážené, což může někdy na čas odradit potenciální zákazníky.

Pivo z Pivojemu zatím prý prodávají jen na pár místech. Jedním z nich je příborská alternativní jídelna Victoria Loca. Tam však normálně zavírají už v 15 hodin. Jinak se dají snad někde koupit PET láhve.

Do Příbora jsem dorazil v pondělí o půl páté odpoledne.

Od příborské Tatry jsem pokračoval směrem na náměstí. Míjel jsem malebný dům s návěstím: Restaurace Zlatá Hvězda. Vypadal jako z dob První Republiky nebo možná dokonce CK mocnářství. Bohužel hospoda vypadala uzavřeně.

Na náměstí jsem našel Victorii Locu, která už byla samozřejmě zavřená.

Nakonec jsem navštívil jeden bar naproti. Zvenku celkem nenápadný objekt, ale uvnitř celkem pěkný podnik. Na čepu produkty z ASAHI. K mé radosti měli na čepu ještě černou Půlnoční IPU.

Po cestě do Kulturního Domu jsem ještě objevil dva Radegastovy šenky. Jeden z nich se jmenoval Rebel, ale stejnojmenné pivo z Havlíčkova Brodu tam netočili.

Údajně se někde v Příboře vyskytuje i Radas, ale bohužel jsem neměl na detailnější průzkum čas.

Příbor je moc pěkné město s krásným upraveným náměstím. Sigmund Freud asi věděl, kde se narodit.

Bohužel i v odpoledních hodinách vypadá jako za covidové pandemie. Skoro prázdně.

Myslím, že i proto Příbor svůj vlastní pivovar potřebuje.