Škola hrou. Tento termín razil legendární učitel národů J.A. Komenský.

V jeho době se nenacházela pedagogika na té nejlepší úrovni.

I základní vzdělání bylo výsadou těch bohatších vrstev a znalost čtení a psaní nebyla žádnou samozřejmostí.

Neexistovaly ani smysluplné osnovy, žáci se často biflovali věty a fráze, kterým ani pořádně nerozuměli.

Komenský přispěchal na pomoc svou Didaktikou, Světem v obrazech a Bránou jazyků otevřenou.

Po roce 1860 zmizely ze školních tříd do té doby nezbytné rákosky a oslovské lavice a již v 18. století zavedla císařovna Marie Terezie v našich zemích povinnou školní docházku.

Vzdělávací proces patří mezi bytelné pilíře moderní civilizované lidské společnosti. Určitě neplatí murphyovské „kdo to umí, ten to dělá – kdo to neumí, ten to učí“. Škola má připravovat mládež na život. To je fakt, který snad z menšími úpravami formulace platil až donedávna.

Asi před 10 lety jsem se však dozvěděl, že ve škole se už neučí, nýbrž se „předávají kompetence“. Ať už  tento  podivný a vágní termín znamená cokoliv, výsledky nového pojetí vzdělávacího procesu už začínají vydávat svá ovoce.

Před pár lety se například jeden můj známý svěřil, že jeho 19 letá dcera mu řekla, že Buenos Aires leží někde v Africe.

Prý už neexistují osnovy, jen se probírají nějaká témata. V základních školách se učí podle různých učebnic a já si jen představuji, jaké to je, když žák musí změnit školu.

Dobrá. Jsme v 21. století, kolem samá inovace, umělá inteligence, takže je třeba měnit i školství.

Školy se stále vyrovnávají s nesmyslnou inkluzí, učitelé jsou pod tlakem nadřízených, rodičů a zavaleni byrokracií.

Stále se ale jisté kruhy domnívají, že žáci ve škole nepřiměřeně trpí.

Proč by mělo vyučování začínat v 8 ráno? Biologie dítěte a hlavně prý pubescenta je velice křehká a pravidelné brzké ranní vstávání ji škodí. Tak netrapte naše dítka a zahajme náročný vyučovací den až v 9.

Školní den je pln dřiny a stresů. Proč má pak plně vytížené a vystresované dítě ještě další hodinu pracovat ve svém volném čase na nějakých domácích úkolech? Není jednodušší řešení, než je zrušit. Žactvu tak zbyde více času na oddech a zábavu.

Rovněž známkování je necitlivý zásah do dětské psychiky. Tzv. slovní hodnocení se dá vykládat různými způsoby a také nezatěžuje žáka nepřípustným pocitem viny ze špatně provedené práce.

A nejlepší bude zakázat i vysvědčení! To není žádná hyperbola – už jsem o tom u nás četl článek.

Postupně by se měla vytěsnit i jakákoliv únavná a nespolehlivá memorizace učiva. Vše se dá už dnes vygůglit. Může sice dojít baterie nebo se ztratit připojení k internetu, ale tato drobná rizika jsou naprosto zanedbatelná, když uvážíme, kolik se ušetří práce, úsilí a možná i peněz.

V některých školách se žáci během učení volně pohybují ve třídě nebo ji mohou i svévolně opustit. Křehká dětská duše by měla být ušetřena strohosti příkazů a zákazů.

Blíží se doba, kdy bude učitel ve třídě pouze soudcovat při fotbale s houbou či hazardní čáře nebo podávat kvůli dodržení pitnému režimu žákům chlazené nápoje plné sacharidů. Prostě – škola hrou.

Nevím, jestli to jsou pouze pomýlení (ne)kompetentních institucí nebo škodolibý záměr vychovávat od školních škamen blbce, kteří v souboji se stále vehementněji prosazovanou umělou inteligencí ztratí svou doposud nejsilnější zbraň – lidský faktor, logický úsudek a myšlení „za roh“

Člověk totiž zná kromě jasného Ano či Ne i ryze humanitní „možná“.

A nedovedu si představit, že bude kvalitní pivo popíjet rychlokvašený hňup, který nebude mít ani ponětí o jeho historii, složení a nutričních benefitech.