Rychle se zavádějící pivovar Garážmistr z Martinova znovu obohacuje svůj sortiment. Po pivu výčepním, ležáku, polotmavém a černém speciálu přišlo na řadu pšeničné.

Nový pšeničňák je spodně kvašený, což v dnešní době svrchní minipivovarské konjuktury může vypadat jako sládkovská sebevražda. Avšak i ležák může být pšeničný, zvláště když poměr pšeničného  sladu tvoří plné dvě třetiny. Pšeničný Garážmistr je jedenáctka s obsahem alkoholu něco přes 4%. Stylově mi byl půllitr podán s kolečkem citrónu, avšak myslím, že na rozdíl od bílých piv belgických či většiny německých weizenů by se martinovská pšenka bez něj klidně obešla. Objektivitu mého hodnocení narušovalo hned několik faktorů. Venku bylo strašné horko, já jsem měl nekritickou žízeň a pivo bohužel nemělo předpisovou teplotu. Přesto jsem se snažil pivko ocenit objektivně. Charakteristická banánovost se v primární vůni vyskytovala jen mírně. Pak už převládala jasná obilná chuť. A proč ne? Piji pivo abych cítil chmel a obilí, jestli chci banán či jiné ovoce tak si mohu koupit nějaký ochucený hybrid, kterých jsou dnes plné supermarkety. Garážní pšenice mi hodně připomíná pšeničňáky z USA a Kanada. Decentní chuť a vysoká pitelnost.

Sládek se mi však svěřil, že toto jeho pivo prozatím příznivého ohlasu u zákazníků či kolegů sládků nedosáhlo. A že uvažuje smíchat jej s nějakou příchutí. To by byla škoda, mně docela chutná.

Sládek mi dal rovněž ochutnat trochu jeho nového Radleru. Tady se ovšem jakékoliv recenze zdržuji.