Záhadný Olivětín

Kdysi v roce 1984, kdy jsem se již velice zajímal o tuzemské pivní značky pro mne každá informace cenná.

Nebyl internet, tak jsem trasy svých pivních výprav plánoval podle telefonního seznamu. Obyčejně jsem si našel v příslušném krajském UTO seznamu položku Pivovary a pak opsal čísla jednotlivých provozoven. Dlužno zmínit, že často se v oné knize nalézaly i podniky dávno zrušené. Tak jsem kupř. marně pátral po pivovarech v Kralupech, Suchomastech nebo Dobrovicích.

A zrovna v roce 1984 mi popisoval jeden známý svůj tábornický pobyt v Adršpašských skalách. Pochopitelně mne zajímala pouze lokální pivní značka. A k mému překvapení on zmínil jakési pivo olivětínské.

Příležitostně jsem pátral, oč vlastně jde. Samotný Olivětín jsem jako obec nenašel a marně jsem hledal alespoň někoho, kdo by o tom věděl něco víc. Postupem času jsem se dozvěděl, že se tato značka vaří někde u Náchoda, konkrétně ve městě Broumov.

Do té doby jsem měl zkušenosti pouze s brumovskou 10°, která ovšem pocházela z Bílých Karpat. Tak jsem si v létě udělal výlet do severovýchodních Čech.

Primátor mi moc nejede a nejel mi ani tenkrát. V jedné knajpě tam však čepovali dotyčné olivětínské pivo a to mne docela oslovilo. A to i rok založení 1348 – ve stejné době jako Karlova Univerzita.

Za pár let se lahvové pivo z Broumova objevilo i v ostravských samoobsluhách. Byla to chutná 12° a nově se jmenovala Opat.

Během doby jsem se seznámil osobně i s ředitelem Opata a zaregistroval, že nějakou dobu se višňová a medová verze Olivětína točila i v kavárně v Ludgeřovicích.

Mezi svátky jsem si otevřel láhev Opata 10°. Celkem osvěžující truňk. Opat míval po mnoho let charakteristickou příchuť, ta bohužel časem téměř vymizela. Přesto mne na světlém výčepním zaujala chutná hořkost a celkem poctivý pivní charakter.

Střední regionální pivovary jsou u nás již po dlouhou dobu tím nejohroženějším druhem, tak se je snažme příležitostnou degustací trochu podpořit.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u “Záhadný Olivětín

  1. Krajský UTO byl správně tehdejším slovníkem TTO – tranzitní telefonní obvod (UTO byl uzlový tel. obvod, obvykle polovina okresu). Dělal jsem to při výjezdech za pivem taky tak. To je tak dávno…

  2. Proč si to myslíte, že jsou nejohroženější?
    Na rozdíl od minipivovarů mají lahvové stáčecí linky, mají vybudovanou distribuční síť a jejich piva se prodávají dobře u nás i v zahraničí.

    • Od počátku našeho polistopadového hospodářského zázraku u nás zaniklo více než 40 středních pivovarů. Mnohé z nich byly aktivní i několik set let. Tyto podniky potřebují jistou distribuční síť, kterou nekorektní konkurencí mohou narušit průmyslové giganty a také jsou nadimenzovány na jistý výstav, aby mohly fungovat. V neposlední řadě je ruší a zavírají nadnárodní koncerny. Minipivovary jsou pružnější, avšak náš historický odkaz by měl být alespoň fragmentálně zachován.

Napsat komentář k Luděk z Plzně Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>