A nejlépe ta Česká. Průmyslový pivovar tam byl zrušen někdy v 60. letech, ale naštěstí tam již asi 7 let vaří minipivovar Faltus.

V České Třebové na nádraží kdysi točili Lanškroun. To bývalo pivečko! Jaká škoda, že ten pivovar v  polovině 90. let zavřeli. Dnes ono město vypadá dosti nudně. Na náměstí samý Urquell a Gambrinus, v bočních uličkách se naštěstí objevuje Polička, Regent nebo Pernštejn. Bohužel, tyto šenky otevírají až kolem 16 hodin.

Minipivovar Faltus otvírá v 11 a hned nabízí několik druhů menu v cenových relacích kolem 100 Kč. Oběd jsem vynechal a objednal jsem si místní 11°.Byl jsem, bohužel trochu zklamán. Třebovské pivo Kohout jsem dva roky prodával v ostravské pivotéce a celkem mi chutnalo. Navíc zrovna Faltus býval jedním z nejspolehlivějších dodavatelů. Nicméně 11°ležák mi připadal celkem bez chuti a cítil jsem tam dokonce i trochu „tvrdé vody“ a nepoddajnost charakteristickou pro piva komerční a průmyslová.

Pro lepší orientaci v místních pivech jsem si objednal degustační set. Z něj nejlépe dopadl 12°ejlík Kendy, truňk výrazně hořký, připomínající britské bittery. Slušný byl i zázvorák, který sice proklamovanou surovinou přílišně neoplýval, přesto byl z degustačního hlediska celkem zajímavý.

11°Red Ale bylo chuťově neutrální, 18° IPA chutnala hutně, avšak v silném procentu alkoholu se už ztrácel její ipácký charakter. Spíše bych ještě přitvrdil a nazval to Barley Wine. Nejhorší zkušenost se dostavila při ochutnávce polotmavé 16° Kryštof. Pivo již zlomené a čpící. Buďto již po poločasu rozpadu anebo špatná údržba pivního potrubí (která se však u ostatních piv zdála být v pořádku).

Pivař všude nalezne své bratry, tak i já jsem identifikoval mezi obědvajícími hosty člena lokálního pivního klubu, který obráží se skupinkou svých krajanů české pivní festivaly.

Se smíšenými pocity opouštím jinak příjemný a hlavně již dobře zavedený lokál. V místním konzumu prý mají celkem slušný výběr alternativních pivních značek, já však odjíždím směr Jablonné nad Orlicí.