Konečně jsem v Kurníkšopěhospodě objevil na čepu Jarní pšenku z Dobrušky.

Čítanková ukázka pšeničňáku. Lehce natrpklá chuť, jemné ovocné podtóny, i když toho charakteristického banánu tam moc není. Možná  bych uvítal více zrnitosti, jak to mívají americké a kanadské „Wheat Beer“. Jinak ale docela spokojenost.

Zamyslel jsem se, kdy jsem u nás poprvé pil „pšenici“.

Nejspíš to bylo v létě 1991, kdy jsem poprvé ochutnal pšeničné pivo Herold z Březnice.

Počáteční dojmy poněkud rozpačité, ale během let jsem si na tento pivní typ docela zvykl.

Pšenka může být nakyslá i nasládlá, někdy bujná, co se týče CO2.

Někdy se vyrábí jen z cca 30 – 40% pšeničného sladu, jindy je ho tam až 90°%.

Pšenice se do piva může přidávat i nesladovaná (Lambic).

Známe i belgický styl Wirbier, zejména díky značce Hoegaarden.

Teď si uvědomuji, že Hoegaarden jsem si kupoval už v roce 1990 ve Francii. Vždy jsem je pak vylil do záchodové mísy, neboť jsem si myslel, že je zkažené.

Naštěstí teď mi už pšenka (i ta dobrušská jarní) kvete.