Miroslav Tyrš s odstupem času z pohledu nás nesportovců může být vnímán jako tělocvičný fanatik, který by nejraději celému českému národu nařídil předpisově prchat s rukama na prsou.

Když mi bylo necelých 6 let, rodiče mne přihlásili na cvičení do „Sokola“, abych se tam tzv. „otrkal“. Mé dvě návštěvy oné instituce na „Čapkárně“ v Ostravě měly samozřejmě naprosto reverzní efekt a mí rodiče už další pokusy o mé sportování vzdali.

Aktuální Volba sládků pro tento měsíc je polotmavé lehké pivo, které se po sokolsku jmenuje Nazdar!

Reklamní letáček komentuje úzké propojení českých tělocvičen s nálevnami a šenky, což je údajně světový unikát. Tzv Sokolovny přežily světové války i bolševické vlády a vždy, alespoň částečně plnily svůj ušlechtilý účel. V kolika Sokolovnách či Sokolských domech jsem se jen já osobně solidně nachmelil!

Jak lze už vydedukovat, v případě Nazdaru se jedná o pivko nízkoalkoholické. Obsah alkoholu je pouhých 3,5%. EPM výrobce neuvádí, ale mohlo by to být někde kolem 8 nebo 9%.

Estetická je i polotmavá barva, která vznikla zejména spojením plzeňského a vídeňského sladu. Snad i díky tomu se toto výčepní pivo nezdá tolik vodnaté.

Čtyři druhy chmele (český Rubín a tři americké aromatické) nejsou v truňku příliš cítit. Občas mi nějaký ten 8° Summer Ale chutná jako koncentrovaná chmelnice. Nazdar se dobře popíjí, i když nějaký ten vlastní charakter by se mohl v chuti či vůni aspoň trochu projevit. To se však u masové produkce moc často nestává.

Nejvíce mi Nazdar připomínal jakousi pivní značku z Kansasu, kterou jsem objevil v roce 2007 v jedné hospodě v Bostonu.

Navrhoval bych pro příští Volbu sládků uvařit nějaký odporný a nepitelný utrejch, který by se jmenoval na počest naší současné ( i minulé) vlády NEZDAR.