Návštěva urologické ambulance nepatří k těm nejpříjemnějším zážitkům. Proto jsem si jako kompenzaci vybral svého urologa až ve vzdáleném Uherském Hradišti.

Malebné městečko známé svou dlouhou historií i vinařskou tradicí.

Přesto se v něm docela daří i pivu.

Tentokrát to už však od začátku mé návštěvy nevypadalo dobře. Má oblíbená Orlovna, kde jsem rád obědval otvírá až ve 14 hodin. To bych se musel další hodinu zdržet. Napadla mne navíc zrůdná myšlenka, že po jakési reformě mohu v tomto podniku obdržet namísto vlastního pivka třeba Radegast. Brrr. To raději nebudu zkoušet. Snad příště. A věřím, že výroba piva zůstala i po změně provozní doby zachována.

Ještě horší zprávou pro mne bylo, že můj zamilovaný bufet na náměstí, kam chodívám na polévku a škopek jarošovského Jury či Krakonoše má čtyři dny zavřeno kvůli dovolené.

To už jsem nestrávil a po jednom kusu dalešické 11°jsem vyrazil na pěší výlet do Starého Města.

Po cestě jsem ještě míjel šenk z kunovickým Rotorem. Stavení u řeky Moravy však obklíčily stavební stroje pracující na opravě sousedního mostu. Další nadějný výčep s Wywarem a Helfem otvíral až v 15 hodin.

Na Starém městě u UH je snad nejsympatičtější nádražní bufet, ve kterém točí vedle Svijan i Postřižiny 11°.

Rozhodl jsem se však necestovat přímo do Ostravy, ale vynahradit si traumatické zážitky několika půllitry Zlínského Ševce u Pecivála v Otrokovicích. Vskutku skvělá hospoda s výborným pivem. Chvíli jsem uvažoval o Holbě, ale nakonec jsem zkonzumoval jen dva zlínské kusy.

Domů se mi ještě nechtělo, tak jsem se rozhodl po čase ochutnat nedaleké Záhlinice. Na webových stránkách psali o nějaké pivnici Sladovna, ale ta se nachází až v Kroměříži. V listopadu bychom tam měli mít s kapelou koncert. Tak to tam určitě zajdu.

V samotných Záhlinicích, které jsou známy především svou klasickou výrobou humnového sladu čepují místní pivo v hostinci na náměstíčku. Dorazil jsem tam asi 10 minut po otevření.

Tamní výčepní, který vypadal jako člen německo-americké sekty Amish sledoval televizní kanál Rebel a své práci se věnoval pouze okrajově.

10°Rolník by nebyla špatná, kdyby vytekla z čistých trubek. Byla trochu cítit zatuchlinou. Ještě hůř byl na tom 11° Procházka. Tam už jsem měl pocit, že je špatné samotné pivo, než jsem opětovně analyzoval problém, který vznikl zanedbáním údržby pivního potrubí.

Přemýšlel jsem, že bych zavolal přímo do pivovaru a doporučil jim opětovné shlédnutí poučného filmu Postřižiny. Nakonec jsem si to však rozmyslel. Každý si musí udělat pořádek sám. Ale je to škoda.

V Přerově jsem měl asi hodinu čas, tak jsem ještě skočil do Parníku na 11° a pšenku. Pivo slušné, ale v podniku mi chyběli při skoro 19. hodině hosté.

Tak jsme to přežili. Další kontrola za půl roku.