Kratce po umrti pivniho zlocince Heinekena jsem v americkem tisku objevil strucnou zpravu.
Pojednavala o unosci Heinekena Franzi Meijerovi, ktery byl v roce 2003 vydan z Paraguaye do Holandska. Kvuli kusosti informace jsem byl presvedcen, ze se jednalo o jedineho unosce [stejne jako napriklad v pripade unosu mladeho Oetkera] a ze se incidnt odehral v roce 1980 [ve skutecnosti se to stalo o tri roky pozdeji]. Stejne nepresna byla v dotycnem clanku i vyse vykupneho. Pojednavala o 10 milionech dolaru, zatimco ve skutecnosti slo o 35 milonu guldenu, coz pri tehdejsim kurzu se mohlo blizit dvacetimilionove castce. Takze unoscu bylo nakonec pet a snazili se pro zmateni stop vystupovat jako nemecke ultralevicove komando. V poslednich nekolika letech bylo toto tema dvakrat filmove zpracovano – v roce 2011 a 2015 s Anthony Hopkinsem v hlavni roli. Diky tomuto obsazeni ve filmu Heineken vystupuje jako charakterni hrdina, ktery ma pri svem unosu nejvetsi obavy o sveho sofera. Ani zminka o Paraguaji.
Uz v roce 2007 vznikl muj pivni muzikal Zbesila pipa 2 aneb Unos Heinekena., ve kterem se Meijer s unesnym Heinekenm ukryji v poctive ceske hospode. Nakonec je zlosyn [v onom pohadkovem pribehu unosce] dopaden agentem interpolu Calistou, ktery v ramci utajeni zpocatku vystupuje jako rytir smutne postavy a velke zizne Don Quijote.
V satiricke dada komedii neni treba dodrzovat historicka fakta. Je vsak radno si je prilezitostne overit z jineho zdroje. Nicmene mne napada konspiracni teorie jak by se svetovy pivi prumysl vyvijel, kdyby to tenkrat Heineken neprezil….